Halloweenské horůrky – Nebelbrach Mechacha
Dělníci se rádi hlásili do práce. V posledních letech se mezi nimi silně rozmohla chudoba, tudíž jim vůbec nevadilo, že budou muset kopat v podzemí a že to bude velmi namáhavé. Na povrchu byli všichni nadšení. Konečně se Londýn zbaví své špíny, Velkého zápachu, jak se tomu říká. Vybudovat kanalizaci byl jistě výborný nápad. Možná povede i k prodloužení průměrné délky života, která tu není příliš velká. Nemoci, dřina, hlad, prostituce, alkoholismus… Bylo zde vše, co lidem škodí. Stalo se však něco překvapivého. Dělníci náhle ztratili ochotu pracovat, odmítali sestoupit pod zem. „Johne, máš ženu a děti, chceš si vydělat, né?“ „Věděj voni, já bych rád, ale já se bojim. Vono tam cosik je, to vime, že jo, chlapi?“ Všichni začali přikyvovat. „Co by tam mělo být?“ „My...
Matka
Báseň ze soutěže Tematický čtvrtek. Melodii nevytvoří jeden tón na jedné struně, i když mnozí chtěli zpupně zvnějšnit sami, čímže hoří: takoví lidé jsou choří. Čichej zvuk, ať slyšíš vůně. Neboj se a nebuď němá. Vydáš, třebas celá bledá, plod, jenž uzrál ve tvém lůně bez kalhot a beze sukně. Hudbou sfér buď naplněna, předzjednanou harmonií. Struny chvějí se a svíjí, a tam, blízko, jak ozvěna, kterou přivolává žena, jak klikatá čára zmijí, jako cesta na onen svět, po níž každý touží letět, jako snaha komedií cosi volá: Nastav šíji! Kdo by dbal na letopočet! Čas a věčnost líbají se – dvě písmena dlící v knize – pohled skrze vitráž rozet: přenos, předání a...
Ferdinand
Zdařilé vypracování soutěže Ferdinand z pera Nebelbracha Mechachy. Všichni si pamatujeme tu chvíli, kdy se profesor Nekro The Gravedigger naposledy otočil zády k řediteli Školy čar a kouzel v Bradavicích Nimrandiru Elénére, otevřel bránu hradu, zakřičel: „Svoboda!“ a rozběhl se jak Jára Cimrman pryč. Ulevilo se v té chvíli všem těm studentům, kteří jsou často zavíráni do hradního sklepení. Všichni byli totiž přesvědčeni, že s sebou pan profesor odnáší také baziliška Ferdinanda, svou pýchu. Ferdinand přebýval právě ve sklepení a po hradě se říkalo, že mu již řada potrestaných studentů padla za oběť. Pouze zmijozelští odmítali, že by kdokoli z jejich koleje posloužil baziliškovi za potravu. Onehdy se ve sklepení ocitla mrzimorská studentka Ella z Frelu....
Obrázkové drabble IV. od Nebelbracha
Další z nejlepších příspěvků do soutěže Obrázkové drabble, kolo čtvrté. Kapitán Wolf byl vyslán, aby prověřil, zda ten… Heston jim řekl pravdu, že podřadná lidská rasa skutečně neobývala pouze jejich zemi, nýbrž i nějaké země za mořem. Heston tvrdil, že před opicemi ovládali tuto planetu lidé, prý byli inteligentní. Tak inteligentní, že dokázali tuto planetu zničit. Wolf mu nevěřil, ale pak daleko na východě uviděl zemi. Vystoupil ze své lodě a vstoupil do města, které jistě nezaložily opice. Nikdo tam nežil. Vystoupal do vysokého patra domu a spatřil kolem sebe letět nádherné stvoření. To bude motýl, o němž mluvil Heston! A bylo mu to jasné: lidé zmizeli, protože vyznávali...
Obrázkové drabble I. od Nebelbracha
Přečtěte si nejlepší příspěvky do soutěže Obrázkové drabble, kolo první. Bratři si hráli před domem. Náhle se ocitli v kouzelné krajině. Před nimi stála dívka s hady ve vlasech. „Medúsa, pozor, zkameníš!“ vykřikl Petr, ale Janek se na ni podíval a pozdravil: „Buď zdráva, Klasko.“ „Vítám vás, malí bratři. Jste tu, abyste zjistili, proč mi nechutná čaj.“ „To vyzkoumám,“ prohlásil Petr, který ztratil nedůvěru k dívce, když bratr nezkameněl, a vytáhl své přístroje. Klaska ho ignorovala: „Janku, vidím, že máš na hlavě symbol moudrosti, stejně jako já, jen jiný.“ Janek si lízl lízátka od maminky a prohlásil: „Náš svět ti kazí vodu, místo balónků tu létají bublinky. Musíme se...