VD7 – V bílé
Stoslůvka k Bílé sobotě sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * „Těšíš se tolik, jako já?“ „No jasně, bude to největší párty za poslední půlrok!“ „Ale co si vezmeme na sebe? Moc bílých věcí nemám.“ „Minutku, něco jsem nám sehnala.“ Luci vytáhla z velké tašky dvoje krásné šaty. Jedny měly ramínka a končily až pod koleny, druhé byly naopak krátké a jejich oporou byla pouze vrchní část zakrývající hruď. Svojí čistě bílou barvou by mohly leckomu připomínat svatební šaty. „Když jsem viděla tyhle s ramínky, hned jsem si vzpomněla na tebe. Zkus si je, určitě ti budou slušet!“ „Děkuju, ty jsi opravdu zlato.“ Dívky se oblékly a vyrazily užít si večer. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth...
VD6 – Ztracený poklad
Stoslůvka k Velkému pátku sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Se sestrou jsme se vydaly na Blaník. Když jsme tam konečně dorazily, začínalo se pomalu stmívat a tak jsme si vyndaly baterky z batohu. Vkročily jsme do jeskyně, která byla vcelku špatně schovaná za několika málo keři a vydaly se dovnitř. Prošli jsme na druhou stranu, ale dlouho se nic nedělo. Až najednou, když začaly měsíční paprsky prosvítat na skalní stěnu, začala se pomaličku otvírat. Celá jeskyně odrážela zlatavou záři, která vycházela z ukryté místnosti. „Pane bože, vidíš to? Nevěřila jsem, že to je možné!“ Rozeběhla jsem se dovnitř a popadla sošku po své prababičce, kterou jsem jako malá rozbila. Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla...
VD5 – Zelená katastrofa
Stoslůvka k Zelenému čtvrtku sepsaná v rámci Velikonočního drabblování. * Naše rodina vždy slavila Velikonoce pomalu více jak samotné Vánoce. Všichni dodržovali pověry a tradice, které se pojily ke každému z dní, svým vlastním způsobem. Třeba ve čtvrtek – babička napekla vždy spoustu jidášů, maminka na nás výjimečně nekřičela kvůli neuklizenému pokoji, a děda? Ten vždycky sehnal láhev zelené, i přes to, že to bylo hnusné a nikdo to reálně stejně nepil. Tenhle rok hodili ale všechno na mě! Takže si dokážete představit, jak jsem vše zkazila. Jidáše byly spálené na troud, zelenou už neměli a tak jsem vzala 7up, což vyvolalo nemalou hádku. No, příští rok se snad aspoň poučí! Autorkou ilustrace je Christina Elizabeth Stark. Redakční úpravy provedla Helenia...
Evropa – Nový svět – 4. kapitola
Poslední část příběhu do Spisovatelského klání… * Ještě kousek! Ještě chvíli musí vydržet! „Jak jsem mohla být tak slepá,“ honilo se jí hlavou. Myšlenky běžely jen o málo rychleji než ona. Pokud bude jen trochu pomalejší, stane se ji to osudným! Cítila, co ji pronásledovalo? Nebo to snad bylo jen v její hlavě? Ještě jeden krok! A ještě jeden! „Jak jsem to mohla dopustit,“ pomyslela si. Únava a bolest svalů ji zalézala až do morku kostí. A vtom ji to udeřilo. Jako rána do hlavy, pokud nebyla opravdová. Nezáleželo na tom. Je pozdě, rezignovala, a bylo to to poslední, co si kdy pomyslela. Padla na kolena a proudy slz jí začaly stékat po tváři. Bylo jí jedno, co za jejími zády prahne po její krvi, už neměla pro co dýchat. Taran ji...
Evropa – Nový svět – 3. kapitola
Třetí část příběhu do Spisovatelského klání… * Dvanáct zdatných můžu se sešlo v postranní místnosti u východu z bunkru. Byli vyzbrojeni nejrůznějšíma zbraněma od pistolí přes brokovnice až po pušky. V batozích měli nespočetnou zásobu munice a několik granátů, které ovšem nechtěli úplně používat, aby nezničili část Pevnosti. Po chvíli se objevili i Taran s našimi sourozenci a všichni se společně vydali do tunelu. Cesta zpět se zdála delší, než cesta sem. Každý se hloubal ve svých myšlenkách a nikdo nevydal ani hlásku. Zmítala se jimi zoufalost, kterou pocítili naposledy před čtyřmi lety, kdy měl být konec všeho. Teď ale měli přijít o svoji druhou šanci. Dokážete si to představit? Když víte, že není žádný způsob, jak utéct ze svého vlastního života. Když vaší...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
