DM 26 – Janel
„A babičko? Proč máš tak velké oči?“ Doplněno v bonusovém kole. V zemi pohádek panovala všeobecná deprese. Děti na ni totiž vlastně už zapomněly. Málokdo se ještě občas odtrhl od počítače a sedl si ke knížce, aby si přečetl tu o Červené Karkulce, Popelce či Šípkové Růžence. A tak pohádkové bytosti pěkně zvlčily. Popelka z dlouhé chvíle louskala svoje oříšky jako na běžícím pásu a přestala si hlídat linii, Šípková Růženka už měla proleženiny a pěknou migrénu z přespalosti, Červená Karkulka se pěkně opila tím vínem, které původně nesla babičce a vlk… chudák vlk se z toho pomátl a neustále si brumlal pod nosem „A babičko? Proč máš tak velké...
DM 22 – Janel
Život je jako bonboniéra – nikdy nevíš, který bonbon si vybereš. Doplněno v bonusovém kole. Když byla maličká, vždycky nesnášela ty velké zdobené bonboniéry. Však je znáte – spoustu okének, v každém sedí v bílém papírovém košíčku jeden bonbon. Každý je jiný a všechny na vás mrkají a snaží se tvářit co nejlákavěji. Každý tyhle bonboniéry miluje – ona je nesnášela. Když jí totiž pod nos strčili tu obrovskou krabici, nasadili úsměv a pronesli „vyber si,“ nikdy se nemohla rozhodnout. Co když si vybere tenhle a nakonec jí nebude vůbec chutnat? A když teď seděla nad přihláškami na školy a těkala očima od jedné k druhé, připadala si opět jako malá holčička, které nabízejí čokoládové...
DM 24 – Janel
Světla severu Doplněno v bonusovém kole. Z nebe se spouštěly provazce a záhyby světel a jako obrovský závěs se rozprostíraly po obloze, kam jen oko dohlédlo.Svírala její ruku pevným stiskem malého dítěte a v očích se jí odrážela ta tančící záře. Urovnala potrhané pokrývky kolem jejího vyhublého tělíčka.„Co to je, maminko?“„To jsou světla severu, miláčku. Polární záře.“„To je ale krása! Maminko, teď se nám nic nestane. To světlo nás ochrání. Je moc krásné na to, aby nás nechalo zemřít. Bude to v pořádku, viď, mami?“ Na tváři jí zářil důvěřivý úsměv.„Jistě, miláčku,“ zašeptala a přihodila na oheň jejich poslední zbytky...
DM 25 – Janel
Nikdy neříkej nikdy. Doplněno v bonusovém kole. Tvoje oblíbená fráze vždycky zněla „mně by se to stát nikdy nemohlo“. Komentoval jsi tak všechno – od neúspěchu sousedů přes krachy na burze až po zastřelení prezidenta neznámým atentátníkem. S přezíravým úšklebkem jsi vždycky řekl tu větu a dodal jsi nějaké moudro typu „štěstí přeje připraveným“.Když jsem tě opouštěla, vážně vážně se mi ulevilo. Už mi nikdo neříkal, že jsem neschopná, že nikdy ničeho nedosáhnu, že jsem vlastně úplně k ničemu.Tak bych ti teď chtěla něco vzkázat: zaprvé, tvoje přezíravé připomínky mi stále leží v žaludku. Zadruhé, mám stále klíče k tvému bytu. A zatřetí, nikdy neříkej...
DM 27 – Janel
Andělé všedního dne. Doplněno v bonusovém kole. Chodívají mezi námi, nevidění, nepovšimnutí, dokonale splývající s davem. Každý mezi nimi má toho svého, toho, který mu byl předurčen. Andělé se sklopenou hlavou čekají, až si je jejich svěřenci sami poznají, protože nikdo dnes nedostane nic jen tak z nebe. Na to je dnešní doba moc šedivá.A když je najdete, pak se o vás starají. Ulehčují vám obyčejné denní problémy i životní katastrofy, nesou vás na svých křídlech a tahají ze dna. Tihle andělé všedního dne se stanou vašimi přáteli.Nejsmutnější na tom je, že i přátelé mohou vrazit dýku do zad a perutě se tak lehce...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
