Čtvrté okénko: Ledová srdce
Dnešní adventní okénko patří veršům, které cinkají jako rampouchy, chřestí jako zmrzlý sníh a třesou se mrazivou zimou. Poslyšte chladnou zimní báseň od Isabelly Anne Swan… * Ledová srdce vyzvání v korunách bosých javorů a k ospalému obzoru oblaka k spánku zahání Třpytivé prsty z křišťálu už chladná zima vzpíná a na vrbovou píšťalu hraje už Meluzína Ledová srdce pukají a paní Zimě zvoní hlas rozletí se po kraji a svět se před ní skloní…
Křídla nočních motýlů
Krystalky tmy na křídlech nočních motýlů pod ranním sluncem roztají, s bezdechým úžasem jako když potkáš vílu se ti srdce až zatají.Vílí prach na šupinkách jemných když setřeš, navždy ztratí moc Bytosti světla pod ochranou temných – i světlo v sobě skrývá noc. Světlo ve tmě a noc ve dne, motýl se k spánku ukládá, když východní obzor bledne a vstává jitřní nálada. Noc je zas pryč a slunce září, po klenbě nebes stoupá výš, zříš radost v jeho rozjásané tváři a noc si tajně hledá skrýš. Kapky tmy křídel nočních motýlů před paprsky se utají a sotva zajde den, uvolní svoji sílu – noci se zase...
Živly
Jeden z povedených příspěvků do soutěže Veršování. Každá báseň je akrostich. Autorkou básní je Isabella Anne Swan. VODA Modravá hlubino všech ztracených snů Oko do duše matky Země Řeč tvá šumí od počátku dnů Syčí a šeptá do ticha temně Kamení safírů tekutě víříš Atlaskému obru cinkáš u nohou Pro věky od věků kupředu míříš Echo těch, co mluvit nemohou Nebezpečná lásko milujících Až na konec světa máš lodi nést Vlny své tříštit, bouřit ve vichřicích Letmo jen pohladit když začne kvést Na dně malou sasanku OHEŇ Sopečný popeli tiše klesající Prachu smrtelný věčně žalující Ač zemřel plamen, oheň je živý Ledový žár i vtípek tklivý Entito prvních i posledních dnů Noci protkaná žárem plamenů Yzopem rozdmýchaných Spaluješ, ničíš ve stínu mraků Věčný plameni v srdcích...
PF 2011
Štastný nový i Nový rok!Popadni nový rok pod paží a běž s důvěrou ho žít, a nechť tě ve všem oblaží, splní se všechno, co přeješ si mít. Pohodu, úspěch, zdraví a štěstí a přátelství i lásky celý sad, radost a dobro a žádné rány pěstí, ať osud tě má dennodenně rád. Tak užij si ho a nestěžuj si, že život není fér; nový rok plný příslibů, tak vztáhni ruku a ber.
Čtvrtá síň pravdy – pátá část
Poslední část povídky je právě tady! Trojice Zástupců se ocitla v malé, temné síni. Její stěny byly hladké a tmavé, stejně jako podlaha a strop. Síň osvětlovala jedna jediná malá kamenná lampička z bílého křemene, umístěná těsně pod stropem ve středu prostory. Muž došel doprostřed a zvedl hlavu. Pak se rozhlédl kolem. Ke svému úžasu neobjevil žádný východ. Dveře, kterými vešli, se s hlasitým, nepříjemným bouchnutím, připomínajícím víko od rakve, zabouchly. Elfka s vílákem, stále se držíc za ruce, stáli za ním. Elfce z tváře nemizel lehce zpitomělý výraz, jakoby nevěděla, co se s ní děje. Pak vílák její ruku pustil a prošel se po obvodu čtvercové síně. Podroboval při tom pečlivému průzkumu každý centimetr stěny. Za chvíli však dorazil zpátky na místo, odkud vyšel,...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
