Vodní zrcadlo
Vodní drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Dívka se opatrně nahnula nad hladinu rybníka. Hladinu čeřily jemné vlnky, které vytvářel téměř neznatelný vánek. Dívka se pomalu nahnula nad hladinu a spatřila svůj odraz. Tak jako tolikrát předtím, hleděla na ni obyčejná kulatá tvář rámovaná světle hnědými vlasy, spletenými do copu. Pouze jediná část obličeje byla zajímavá. Dívčiny oči. Tmavě modré, hluboké jako studny. Byly tak plné vody, její barvy a čistoty. Každá dívka jí je záviděla. Byly to dva drahokamy v jinak tuctové tváři. Dívka vztáhla ruku a prsty se lehce dotkla odrazu. Obraz se zavlnil a pak náhle zmizel. Z hlubokých modrých očí ukápla osamělá slza. Redakční úpravy provedla Helenia...
Vodní zahrady
Vodní povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Slunce nemilosrdně spalovalo vyprahlou zemi. Každý, kdo mohl, hledal nějaké stinné místečko, kam se schovat. Král pozoroval klidnou atmosféru z okna svého paláce. Byl zamyšlený. Blížily se narozeniny jeho milované manželky a on přemýšlel, jakým darem by ji nejvíce potěšil. Musí to být něco výjimečného, neobvyklého. Co by to však mělo být? Jeho žena byla skromná, nelibovala si v nových špercích či drahých látkách. Milovala stromy a rostliny a květinové zahrady. Kéž by jí tak mohl dát darem celé lány květin, které by nikdy neuvadly. Na to by však byla potřeba voda. Obrovské množství vody. A to nebylo snadné. Nejbližší řeka byla vzdálená několik mil. Vody v ní byl dostatek, jak však vodu zadržet, zkrotit? Bylo to...
Krása vody
Vodní báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Z kapek rána jsi zrozená, do stříbra lehce oděná, na listech třpytíš se v krůpějích, slova zaniknou v mých kročejích. Z praménku řeku vytvoříš, z mrtvých skal se vynoříš, život všem lidem přinášíš, bolesti a smutek odnášíš. Tvá krása mnoho podob má, jsi do sta podob zakletá, vločka sněhu či závoj z par, který vždy den by roztrhal. Květinám dáváš život svůj, vždy je prosím opatruj, s nimi i stromů duši chraň. Láska nejsilnější je...
Ohnivá povídka od Indris
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Tu noc nikdo nemohl usnout. Tma pomalu ovládla krajinu, slunce zmizelo za horizontem. V táboře se však nikdo nehýbal. Muži strnule seděli před stany a zírali do plamenů. Pouze hlídka zvolna procházela táborem, z jednoho konce na druhý. Noc byla temná a čas ubíhal pomalu. Dick byl sám před jedním z otrhaných stanů a hleděl do plamene ohně, který osvětloval jeho tvář. Byl sám, vždy byl sám. Už od mládí byl zvláštní. Byl mladší syn bezvýznamného lorda, takového, jakých byly v celém království desítky. Jako druhorozený měl předurčenu kariéru učence, nebo kněze. On však nestál ani o jedno. Od mala miloval dvě věci, oheň a boj. Většinu času trávil v kovárně jejich rodového hradu, naslouchal zvuku kladiv, vůni dýmu...
Ohnivé drabble od Indris
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. „Je to hloupost,“ zopakoval David asi podesáté. „Musí existovat nějaký bezpečnější způsob, jak dokázat ten tvůj nesmysl.“ „To je magická hypotéza, která si klade za cíl…“ „Jasně, prostě to udělej. Nechci tu stát do večera.“ Thomas se pomalu přikradl s košem k dračímu mláděti. Opatrně koš položil a čekal, co nastane. Dráček koš očichal, pak na něj vypustil plamen. Z koše se vyvalil dým a drak do něj ponořil hlavu. „Vidíš, já věděl, že mu to bude chutnat. Byliny natrhané…“ Pak se ozval podivný mlaskavý zvuk. Drak vyndal z koše opečenou krysu. „Tady máš tu svoji hypotézu,“ smál se David. Redakční úpravy provedla Helenia...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
