Další tajemství sklepení II.
Tichem a tmou podzemních prostor bradavického hradu se tiše rozlehl klapot dívčích podpatků. Pochodně, teď bez zapálených ohňů, strašidelně trčely ze stěn. Ze šera se vynořila drobná postava třeťačky, v pravé dlani třímajíc hrstku veselých modrých plamínků. Ginny špetkou nabrala jeden z nich a ladným pohybem ruky ho vyslala k jedné pochodni. Plamínek třikrát nespokojeně zapraskal, jak byl knot vlhký, a pak se vesele rozhořel. Ginny pomalu procházela chodbou a za ní se táhl blikající pás roztomile plápolajících plamínků. Na konci chodby se ohlédla a usmála se nad vykonaným dílem. Pak luskla prsty, všechny plamínky naráz zhasly a byla tma.
Další tajemství sklepení
V chladném sklepení vládne přízračné šero. Najednou se sem tam objeví modrý záblesk a po kamenných stěnách se roztančí stíny. Za rohem sedí se zkříženýma nohama Ginny a v hlubokém soustředění zhmotňuje modré plamínky do malého plamenného zvířátka. Po chvíli se jí to podaří a její tváří přeletí spokojený úsměv. Zvířátko se jí vyškrábe do klína a čumáčkem ji jemně šťouchá do ruky. Ginny se nebrání a nechá ho šmejdit kolem. Tu se však ztichlým sklepením rozlehnou kroky. Ginny leknutím nadskočí a rychle se zvedne. Zvířátko s hlasitým PUF zmizí a vzápětí za ním i Ginny v divokém zavíření plamenů.
Epos o malém slůněti
Veršovaný příběh o malém slůněti, které se vydalo do Řecka pro fíky. Malé slůně z Afriky dostalo chuť na fíky. Posedlé je slepou touhou vydat se na cestu dlouhou, tak rozhodlo se vyrazit, do Řecka pěšky dorazit. Mamka mu na cestu dala buchty, které zavázala do prostěradla bílého, rance tak pěkně velkého, že nemusel nikde stavět, žíznit či moc hladovět. Tak vyšel z deštných pralesů, přes hory, země poklesů, viděl pouště i jezera, ve vzdělání mezera velikosti velké krychle zaplněna byla rychle. Po měsíčním putování zaslechl moře šplouchání, konečně se k němu dostal, už tak by se hrdinou stal, ale on se vrhl do vln, odvahy a nadšení pln. Tři dny plaval bez přestávky, pak zahlédl prutů splávky, to byli řečtí rybáři stojící v sluneční záři, západ slunce v Řecku kvetl,...
Pro Eleanor Blackfoot, Tyrq Axelotl a Emilii Violet Hopperson
Věnování: Vánoční básnička pro nejmilejší havraspárské slečny Eleanor, Tyrq a Emilku. Vánoce se kvapem blíží, oči se únavou klíží od toho všeho kupování a po centrech putování. Vy si však v klidu užijte, vínem si klidně připijte na krásné svátky vánoční, na úspěchy celoroční. Já vám štěstí, zdraví přeju, radost do krku vám vleju, Tu je třeba fakt rozdávat, ne za peníze prodávat. Přidávám i spokojenost, srpečků ať je vždycky dost, a věčnou Moudrost do vínku, i rozum stojí za zmínku. Tak s Havraspárem kráčejte, nad modrou barvou plesejte, konejte statečné činy, to vám přeje vaše...
Pro Edmunda Heusingera
Věnování: Vánoční básnička pro nejlepšího famfrpálového kapitána a bezvadného společníka, Edmunda. Famfrpál je naše láska, ale kapitánská páska Edovi patří jedině, uložil si ji v kabině, vyzískal ji za zásluhy, když porazil naše druhy. Na koštěti zvládá všecko, na lenochy křičí: „Pecko!“ Sám však pilně trénuje a strategie plánuje, modří lítaj jako diví, jiné týmy se jen diví. Kapiptákovi našemu darujeme vzrostlé emu, aby se i jinde bavil, a v železné panně nevyl, já mu přeju štěstí, zdraví, ať to emu není dravý. Užij si svátky vánoční, Štědrý večer i půlnoční, používej rozum, hlavu, neztrácej se nikdy v davu, snaž se býti v mnohém jiný, to ti přeje malá Ginny. PS: A ochutnej čajík z...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
