Pád anděla

Sametem zlatavé vlasy pokryté, oči jako studny hluboké a upřímné, duši čistou a laskavou má, osud lidí, ten ona zná.Když svá bělostná křídla roztáhne, její krása více rozkvete, smutek a beznaděj cítí, oheň v srdci jí žal vznítí. Lásku vroucnou poznat nesmí, úkolem jejím samota zní, udržet se ona nedokáže, svému svědomí náležitě zalže. Zamiluje se do osoby lidské, anděl půvabný člověku učaruje a ač to není správné, ona před osudem ho nevaruje. Vteřiny poslední jeho odtikají, ti, kdo zachránit ho chtějí, svůj díl viny si odnesou, jejich andělé pohled na osudy jejich nesnesou. Křídla andělské dívky na uhel zčernala, jiskra z očí blankytných vymizela, obrovská bolest útroby její svírá, v ničivých mukách anděl krásný umírá. Poslední myšlenky patří lásce její, pevné...