Trpělivost
Z pera Eame Vórimar. -*- Jistě každý znáte přísloví: „Trpělivost růže přináší.“ Jinak tomu nebylo ani u dvou děvčat, o kterých vám dnes povím. Obě děvčátka byla sama, a chtěla si najít milého. První děvčátko bylo půl roku samo a připadalo mu to jako věčnost. Proto, když se objevil mládenec, který o ni zájem projevil, hned do vztahu šlo. Bohužel to po krátké době skončilo. Zatímco druhé děvčátko chtělo opravdu stálý vztah, a tak se snažilo chlapce nejprve pořádně poznat. První děvčátko se mu smálo, že střídá chlapce jak ponožky. Ovšem díky tomu, že bylo trpělivé, po nějaké době našlo své štěstí s krásným mládencem.
Lakomství
Z pera Eame Vórimar. -*- Troufám si říct, že plno lakomých lidí jsou právě ti, co sami mají první poslední. Nedokáží se smířit s tím, že by část jejich majetku či peněz měli dát někomu dalšímu. Bohužel se to objevuje i v kruzích rodiny, což je o to smutnější. Samozřejmě existují i výjimky. Netvrdím, že ti bohatí musí být hned lakomci. Nejčastěji tuto vlastnost můžeme pozorovat u dětí. Ty se odjakživa neradi dělí o hračky. Proto je to musíme naučit. To, jak jim to vysvětlíme a naučíme se později projeví právě v dospělosti. Proto buďme k sobě štědří a přestaňme hamounit jen sami pro...
Hněv
Z pera Eame Vórimar. -*- Určitě to každý alespoň jednou zažil. Nervy v práci, zlobivé děti, špatný den i nálada a i ten nejvíce klidný člověk prostě vybouchne. Veškeré to napětí se nahromadí a přelije se v hněv. V té chvíli je nám dá se říci dobře, neboť to ze sebe dostaneme a ulevíme si, ale co naše okolí? Většinou to odnesou naši blízcí, kteří za to ani třeba nemůžou. Během našeho „běsnění“ tak můžeme říct i věci, které zabolí a těžko se vrací zpět, mnohdy to ani není možné. Proto i když je to často náročné, měli bychom si dobře rozmyslet, co komu...
Pýcha
Z pera Eame Vórimar. Oblékla si honosné šaty, vzala zrcátko do ruky a vyrazila na procházku po svém království. Všem se ale vyhýbala. Poddané neměla ráda. Byli obyčejní a ani nevypadali nijak učeně. Na tržnici po sobě pokřikovali a málokdy je viděla v čistém oblečení. Všem se pošklebovala, jak jsou chudí, zatímco ona na zámku jí zlatými příbory. Lidé ji neměli rádi. Přes svůj pyšný nosánek si neviděla ani na prsty u nohou. Jednoho dne ale přišli úplně o všechno. Okradl je král ze sousedství, když nikdo v zámku nebyl. Kromě střechy nad hlavou jim nezbylo nic. Ne nadarmo se říká: „Pýcha předchází pád.“
Zoufalství
Z pera Eame Vórimar. Snad každý rodič miluje své dítě nadevše, a tak je přirozené, že se o něho bojí, když ho nemá nablízku. Stejně tak ne jedna matka je zoufalá, když má dítě svěřit otci, který se o něho neumí postarat a nechová se k němu zrovna nejlépe. Bohužel to ve společnosti je tak nastavené, že dokud se nestane něco vážného, nikdo to nezačne řešit. Největší zoufalství matky nastává ve chvíli, kdy otec nepřiveze dítě včas a nebere telefony. Ať už to policie řeší či neřeší, je to pro matku nejhorší období a je schopná ze zoufalství udělat cokoliv. Nikomu bych to nepřála.