Lenost

Z pera Eame Vórimar. -*- „Co kdyby jsi také přiložila ruku k dílu?!“ křikne macecha na svou nevlastní dceru. „Myslíš si, že tě tu budeme živit zadarmo?!“ servala z ní přikrývku a snažila se ji vytáhnout z postele. „Než se vrátím, ať jsou zvířata obstaraná, jinak tě vyženu,“ zabouchla za sebou dveře macecha. „To sedí od někoho, kdo si nedokáže ani sám donést jídlo,“ ušklíbla se Ella a šla obstarat zvířata, jak si macecha přála. Mezitím macecha se svou milovanou dcerou seděla u krbu a ujídaly všechno, co doma měly. Na statku s nimi žil ještě jeden mládenec, kterého macecha najala na těžkou práci. Do něho se Ella zamilovala. Nikomu nepřála nic zlého, ale koho by bavilo neustále běhat z domu do maštale, donést další...

Moudrost

Z pera Eame Vórimar. -*- Co je to vlastně moudrost? Mnozí si myslí, že moudrost se počítá podle toho, kolik škol máte vystudovaných. Bohužel opak je mnohdy pravdou. Moudrý člověk nemusí mít nutně mnoho titulů před jménem či za jménem. Stačí, když to má v hlavě srovnané a nemá potřebu se nad někým povyšovat. Ne nadarmo se říká, že moudrost určitě najdeme u starších lidí. Prožili již své, naučili se poučit ze svých chyb a udělat všechno lépe. To my mladí o sobě říct nemůže. Honíme se za vzděláním a přitom nám uniká ta pravá moudrost, kterou získáme jedině díky životu a naším vlastním...

Upřímnost

Z pera Eame Vórimar. -*- Anna a Bára byly zamilované do pohledného prince. Bára byla prohnaná, zatímco Anna byla milá a pracovitá. Jednoho mrazivého rána šla Anna obstarat zvířectvo. Protože byla zima, měla šál přes obličej. Šel okolo onen princ a hned se do Anny zamiloval. Všude nechal vyhlásit, že tuto dívku si vezme. Bára toho využila a vydávala se za Annu. Ta šla za princem, říct mu pravdu. Bára mu to vymlouvala, že ona je ta pravá. Anna byla smutná, že lhářce všechno projde. Lidé se jí zastávali a princ pochopil, že udělal chybu, kterou napravil. A tak lež byla potrestána a upřímnost odměněna.

Víra

Z pera Eame Vórimar. -*- Byl Štědrý den a přípravy vrcholily. Všude voněly řízky, děti neposeděly a neustále se ptaly, kdy už přijde Ježíšek. Trpělivě jsem jim odpovídala, než jsem je zahnala koukat se na pohádky. Já si mezitím sedla k oknu a koukala, jak na zem dopadá sníh. Myšlenkami jsem byla u svého milého. Přála jsem si a věřila, že se ve zdraví vrátí a bude s námi trávit čas u Vánočního stromečku. Je voják a měl zrovna službu. S vírou, že přijde, jsem prostřela i pro něho a než zazvonil vánoční zvonek… Najednou se otevřely dveře… Byl to on. Tohle byly snové Vánoce.

Spravedlnost – Smrt za smrt

Muzikál z pera Eame Vórimar. -*- Na kopci za malou vesnicí, lidé se sešli pod šibenicí. Kde vrah čeká na kata, co zbaví ho života. Svou ženu Boženu, usmrtil za měnu. Soudce: „Za zrůdnost tvou, dnes tady stojíš.“ Lidé: „Nám do očí podívat se bojíš.“ Kat: „Já dnes tvůj život v rukou mám.“ Kněz: “ Snad tě hříšníku v nebi nepotkám.“ Kat na krk vrahovi oprátku dává, smrt za rohem na něho s chutí mává. Vrah svou hlavu zdvihá a ze všech sil zpívá: Vrah: „K hříchu se doznávám, ženu jsem zabil. Kdybych to vrátit mohl, hned bych to spravil.“ K nebi vrahoun vzhlíží, cítíc, že smrt se již blíží. Soudce: „Spravedlnost budiž vykonána.“ Lidé: „Ať vrah nedožije se rána.“ Kat: „Smrt za smrt,...