Lstivost
Z pera Cinexe Stara -*- Lstivost, další neřest, která je nejen složitá na pochopení, ale i vysvětlení, či poukázání na konkrétní příběh. Dosáhnout něčeho, za pomoci lsti je na jednu stranu opravdu nechutné, na druhou někdy nezbytné. Existují situace, do kterých jsem se dostal i já, kdy se lest zdá jako jediná možná cesta k úspěchu. U lstivosti naprosto chápu, že je to bráno jako neřest, protože si vždy představíme nejohavnější metody lsti, ale myslím si, že někdy každý z nás byl lstivý, aniž by to třeba věděl. Nemyslím podobou krádeže a jiných metod, ale třeba jen vyslovením jedné lstivé, na první pohled obyčejné...
Zoufalství
Z pera Cinexe Stara. Mnohokrát bych zoufal nad několika věcmi. Rozhodnutím, chováním, či možnou volbou jinak, prostě nad životními příběhy, které píše bohužel sám život. Je zvláštní, že ono zoufalství je bráno jako neřest, protože si tak nezaslouží býti bráno. Zoufalství je dle mého smutek propojený s nervovým hroucením kvůli veškerým věcem. Znám mnoho lidí, jejichž příběhy plné zoufalství by dokázaly rozplakat celý divadelní sál. Je mi těch lidí i líto a i já sám jsem si prošel obdobím, kdy zoufalství bylo na prvním místě a nevěděl jsem, jak s tím naložit. Nebral bych to jako špatnou věc, natož neřest, jen jako smutné období.
Lakomství
Z pera Cinexe Stara. Je mnoho lidí co nechtějí ostatním své věci půjčit nebo dát, nebo vůbec nechtějí aby s daným člověkem jejich věc přišla do styku. Mluvím o lakomství, je to něco, co je bráno jako neřest, ale v mnohých situacích lakomstvím možná trpím také. Jsou maličkosti, kdy mi nevadí něco půjčit, ale když se to týká například jídla, tak musím říct, že jsem lakomý a nikomu nic nechci dát ochutnat, natož se o jídlo dělit. Sám nevím proč a vím, že je to špatná vlastnost, ale je mi to nějak proti srsti. Ať si ona osoba dá sama jídlo když má...
Obžerství
Z pera Cinexe Stara. Palačinky, lívance, mnoho šlehačky a litry čokolády. Ano, přesně tak, obžerství. Pro mnohé denní rutina, pro některé odporná neřest. Když budu opět mluvit sám o sobě, nikdy bych netvrdil, že trpím obžerstvím, protože systematické přejídání je dle mého něco trochu jiného než mám já. Řekl bych, že to tak má většina. Máme prostě jen opravdu rádi jídlo. Podívejme se ale na mnohé pohádky a příběhy, ve kterých je obžerství vyobrazeno v dobrém, alespoň začátek obžerství. Milujeme jídlo, ale nemusíme se vždy přejídat, vzpomeňme si na spousta lidí, kteří nemají co jíst a my se mezitím tláskáme a poté zbytky...
Pýcha
Z pera Cinexe Stara -*- Pýcha a samotná namyšlenost. Musím říct, že onou namyšleností v některých chvílích asi trpím také, ale pýcha jako taková není úplně to samé, alespoň doufám tedy. Kdybych měl vyprávět určitý příběh o pýše, nejspíše by v něm taktéž figurovala moje postava, ale né tak moc, jako postavy mudlů v mém městě. Dlouho jsem se nesetkal totiž s podobným smýšlením lidí, jako u nás v Kutné Hoře. Neoprávněná pýcha, namyšlenost a arogance je zde cítit v každém zákoutí. Nevím na co jsou ti lidé pyšní, když nemají na co. Kdyby alespoň bylo na co, dostalo by se prominutí z mojí...