ŽD10 – Hořkosladký dar

Drabble v žánru fantasy   Stála u okna a dojatě pozorovala Aileen. Její pětiletá dcera seděla na zahradě zachumlaná v kabátku se zelenou šálou, která jí ladila k očím. Podzimní slunce vytvářelo na zrzavých vlasech zlatavé odlesky. Aileen netušila, že ji maminka sleduje. Byla příliš zabraná pozorováním oranžově zbarvených listů, které poletovaly kolem její hlavy. Poprvé se jí povedlo mávnutím ruky zvednout papírovou květinu z hradních slavností, ale s listím bylo mnohem víc zábavy! Měla pravdu, pomyslela si žena u okna. Babička vždycky říkávala, že nadaní přeskakuje dvě generace. Čas stěhování. Dokud bude v této zemi, nikdy nedokáže Aileen ochránit. Vyrazí ještě dnes v noci. Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD9 – Podzimní nebe

Drabble ve formě básně   Balení. Hromadu nejdřív postavím, Pak zakleju, že to nesbalím, Přebalování je sport adrenalinový, Jen kafe mi nervy snad obalí. Cesta. Šedý den pro většinu lidí, Úsměv z tváře mi nezmizí, Cítím se jiná, svěží, Energii kočíruju stěží, Ostatní nechápou otupěle. Čekání. Myslím na všechno a na nic, Ač snažím se soustředit sebevíc, Nejde to, jen kolem koukám, Zkouším si číst a taky doufám, Že mám vše, poslední umírá naděje. Let. Obláčky lemří jak vata cukrová, Krásná vzpomínka v hlavě se uchová, Nehledě, jak je tam dole na zemi, Vysoko nahoře slunce vše prosluní, Káva mozek probudí, nadšení povzbudí, Dobrodružství čeká. Redakční úpravy provedla Helenia...

ŽD8 – drabble od Any

Romantické drabble   Celý den měla naprd. V noci naspala jenom několik hodin a od rána jí vše padalo z rukou. Nestihla se ani najíst, v práci vše pletla a ještě do toho měla jít večer na rande. Sice se už s dotyčným párkrát potkala, ale nebyla z něj až tak unesená. Nakonec vyrazila (samozřejmě, že začalo pršet a ona nechala doma deštník) a, protože přestalo jezdit metro, přijela s dvacetiminutovým zpožděním. Ale on tam stál. Čekal. Na domluveném rohu, poněkud opršelý, s velkou kávou v ruce. „Měl jsem pocit, že ji budeš potřebovat,“ usmál se. Nakonec to vypadá docela nadějně, pomyslela si. Redakční úpravy provedla Helenia...

ŽD7 – Noční tvor

Drabble formou rozhovoru   Zívám, ale oči mám stále jako žárovičky. „Měly bychom jít spát.“ „Hm, ale mně se nechce.“ „To mně taky ne, ale počkej ráno! Víš, jak budem unavený?“ „Tak ještě jednu kapitolu…“ „Dobře…“ „A ten výběr nejrozkošnějších lamorožců, budem mít třpytkové sny!“ „Dobrá, ale…“ „Do třetice všeho dobrého! Nutně potřebuju vědět, jakého slavného herce si vezmu v závislosti na mé oblíbené zmrzlině.“ „Fajn! Ale už dost! Teď spát.“ „Ten strop je tak škaredéééj!“ „Zkus zavřít oči, zmizí i strop.“ „Hele, přemýšlelas někdy o nekonečnosti vesmíru?“ „Jo, ale ne ve dvě ráno. Spi už.“ „Tak dobrou, mé moudré já.“ „Dobrou, zlobidlo moje.“ Redakční úpravy provedla Áine...

ŽD6 – Hamoun

Pohádkové drabble   Paní Křečková trávila poklidný večer pod převráceným stromem. Začalo se stmívat a pan Křeček se měl vrátit každou chvíli z výpravy za jídlem. Za chvíli slyšela šustění listí a pan Křeček se protáhl úzkým vchodem. Tváře měl plné, takže bylo jasné, že jídlo našel. Byla však překvapená, když jí řekl, že žádné jídlo nemá. V noci bylo slyšet, jak se snaží velmi nenápadně sníst vše, co si choval. Druhý den za svítání ji probudilo úpění a pan Křeček se chytal za přejedené břicho. „Já už to nikdy neudělám, slibuju!“ „Já ti věřím,“ usmála se na něj škodolibě paní Křečková. Redakční úpravy provedla Áine...