Sedmero umění subsalixkých – Moudrá vrba

7. kolo – Drabble Je sice stará a lidé se jí smějí. Ztrouchnivělý kmen, těžké větve. Já však tvrdím, moudrost, to je bohatství. Tolik životních příběhů a problémů vyslechla. Stěžování často pomáhá, ale občas je lepší mlčet a naslouchat. Naivní to lidé, kteří si myslí, že snědli moudrost světa. Za těch několik nepatrných let, co kráčí po tomto světě. Pohodlně se usaď a naslouchej. Máš-li čistou duši a pokoru v sobě ukrytou, moudrá vrba ráda nabídne svou radu. Anebo přinejmenším vyprávění, které zaplní dlouhou chvíli. Neváhej tedy ani minutu, zasedni pod vrbovou korunu a nastraž uši. Nikdy nevíš, kdy vrba začne vyprávět. Nezapomeň poděkovat! Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...

Sedmero umění subsalixkých – 3 dny

5. kolo – Zápis v deníku, songfiction Píseň Text Diagnostikovali mě před rokem a půl. Od té doby jsem ušla dlouhou cestu. Nejprve jsem odmítala přijmout realitu. Já přeci nemůžu umírat! Tedy ano, každý jednou zemře, ale ne teď, ne tak brzy, vždyť jsem ještě mladá. Pak jsem konečně přijala krutou pravdu a dostala se do fáze naštvání. Byla jsem hnusná na všechny kolem sebe, byla jsem agresivní, … A všichni kolem mě chodili po špičkách a to mi na tom vadilo nejvíc. Jen ji nechte, ať se vyřve, dlouho už tu nebude, tak si to zaslouží. Hrozně moc času jsem ztratila a úplně zbytečně. Pak mi došlo, že s tím už stejně nic nenadělám, nezměním svůj osud, ale chci si užít ten malý zbytek, co mi zbývá. Jenže v tu chvíli už mě začala nemoc oslabovat a dělalo se mi špatně...

Sedmero umění subsalixkých – O ovečce, která snědla zelí

4. kolo – Bajka Na statku starého, přísného, ale spravedlivého statkáře žila zvířata. Statkář byl sice ten, který se o všechny staral, a všechna zvířata ho samozřejmě poslouchala, ale i mezi sebou měla své uspořádání. Nejvyšší postavený byl starý, moudrý hřebec. Už sice neběhal tak rychle jako dříve, ale díky jeho moudrosti si ho všichni vážili a respektovali ho. Když nebyl přítomen, zaskakoval ho druhý nejvyšší, postarší osel. Jeho největší předností byly jeho dlouhé uši, díky kterým slyšel vše, co se šustlo, a nic mu jen tak neuniklo. Jednoho dne se hřebec rozhodnul zajít navštívit vedlejší statek, kde žil jeho dlouholetý kamarád. Statek tedy zůstal v kopytech osla. Procházel se po dvorku, nakukoval do kurníků, kotců a stájí a užíval si vůdčí roli. To ráno se...

Sedmero umění subsalixkých – O škodolibém jednorožci

2. kolo – Pohádka Všude kolem nás jsou skryté světy, o kterých nikdo neví, a strážci vstupu tak mají důležitou roli, aby vchod uchránili před nechtěnými návštěvníky. Koho by napadlo, že stará, polorozpadlá vrba by mohla být veledůležitým strážcem? Inu, věř si, čemu chceš, ale skrz můj kmen se dá dojít až do Kouzelného království. Je to svět, který je ještě nezkažen zlem tohoto světa. Obyvatelé žijí ve sladké nevědomosti, jsou k sobě hodní a navzájem si pomáhají. Jen jedna osoba je seznámena s krutou realitou okolního světa, královna, a je jejím životním posláním, aby své království před touto nákazou ochránila. Když je současná královna unavena střežením tohoto tajemství, vybere z mladých dívek vhodnou nástupkyni, která je po korunovaci do tajemství zasvěcena a...

Sedmero umění subsalixkých – Zvláštní den

1. kolo – Povídka Soutěže. Úkoly. Mimořádňáky. Semináře. Články. Patroly. Je nedělní odpoledne a já mám vše odeslané, splněné, ukončené. Můj to-do-list se krásně zelená splněnými položkami a já si konečně můžu oddychnout. Je to za mnou! Protentokrát. Mám několik málo hodin, než se krásné uklidňující kulaťoučké nuly přemění na vysoká čísla nesplněných povinností. Venku se nás sluníčko snaží zahřát posledními paprsky, které jsou vzácnější a vzácnější a tak se vydávám ven, vstříc babímu létu. Automaticky mířím pod vrbu, to je moje skrýš. Stále jsem nenašla své oblíbené místo, kde by kmen vrby perfektně seděl mým zádům a tak se snažím s knížkou a hrnkem kávy najít to správné zakroucení kmene, které by bylo ideální pro má záda. Po chvíli poměrně pohodlnou pozici...