Ušatost
Kolik uší má průměrný člověk? Já vždycky myslela, že dvě uši, jak se sluší. Sice jim někdo říká ouška, jiný zas uši, ušiska či dokonce plachty, ale měly by být jenom dvoje čili dva kusy. Jeden a druhý. Z každé strany hlavy jeden exemplář. Vesmír byl v té době ještě v rovnováze, ale poté to vše zkazila madam Eycková. Prý, že kolegyně Larstonová jich má víc, protože všechno ví a slyší. To je neuvěřitelné! Dokonce teď lidi kreslí, jak taková Přeušatost Larstonová (neboli nový odborný název „stavu“) vypadá. Vesmír se tedy vyklonil z rovnováhy. Už nic nikdy nebude jak dřív.
Lososiáda
Losos, kam se podíváš. Kam čert nemůže, tam nastrčí lososa. Losos, půl zdraví. Béžová vévodí barevnému spektru hradu a člověk málokdy zahlédne její absenci či nižší výskyt. V Síni se podává lososové menu. Lososová tématika je aktuálním trendem hradu. Lososovost sama o sobě byla dokonce prohlášená za vědu roku a zkoumá se velmi dopodrobna, který losos je ten nejlososovitější. Ale já volám: „Zastavme se. Přestaňte lososovat, nebo nám z toho všem hrábne!“ Lososovost není důležitá, je to přechodný stav, za chvíli barva zmizí a bude zas chvilku klid. Mimochodem, já lososa ani moc nemusím. Nešel by zařídit třeba takový tuňák?
Setkání po pěti letech od Any
Double-drabble – vypracování ze semináře Sub Salix. Setkaly se ty dvě. A bylo to přesně po pěti letech. Po pěti letech mentálního dospívání. Dawsonka se totiž zasekla, trucla a odmítala dál stárnout, neboť si chtěla zachovat své mladické já už napořád. Zato Any měla tak trochu v plánu vyrůst, dospět a posunout se v životě dál. A tak se trhnuly. To vám byla tragédie. Dohromady tvořily super celek, navzájem se doplňovaly, ale jen co byla každá sama, nebylo to ono. Dawsonka má v puse dudlík, vyplazuje jazyk a prdí rukou. Any má vlasy vyčesané do drdolu, přísný výraz a první vrásky. Stojí vzpřímeně, na sobě rádoby učitelský vytahaný svetr nijaké barvy. Vypadají vedle sebe jako matka s dcerou, ba hůř, jako babička s vnučkou. Těžko říct, kdo dopadl hůř, ale je naprosto...
Pro Lilien
Vánoční dárek od Any Dawson pro Lilien Emity Meissed. Ono se to tváří všelijak. Na jednu stranu je to zodpovědná fialová, která si, ač mladá, našlápla na velmi slibnou profesorskou kariéru a její předměty jsou nacpané k prasknutí. Na té druhé straně je to taková tajuplná osobnost, ve které se skrývá škodolibost, rejpavost a jízlivost v takové míře, že by se za ni ani Dawsonka nemusela stydět. Takže, vážená, ne že mi budeš fušovat do mého dawsonského řemesla. Jen si pokračuj v kariéře, nechť ti čítárna vzkvétá, studenti píší úkoly včas a nejsou na tebe drzí (krom mě, of course) a já se s dovolením postarám o ten zbytek.
Pro Larrie
Vánoční dárek od Any Dawson pro Larrie Larstonovou. Pro Její Výsost od pokorné služebné :-* Prochází se výsost, poddaní se klaní, načechrává šaty, zírají jen na ni. Nosánek nahoru, vyšívaná vlečka, aby nezakopla, malá princeznička. Naoko si hraje na carevnu největší, jen co palác ji skreje, šaty dál neřeší. Nahodí montérky, nazuje holinky, do chléva utíká, vepře tam uvítá. Podrbá, nakrmí růžové prasátko, hnůj, bahno, sláma a žádné zrcatko, sama od sebe to ovšem nedělá, pasáček prasat práci jí obstará. Oba dva, šampónci, na míle voní, za práci, když chtějí, vzít ale umí, dvojí životy před světem tají, jiným to samé vyčítají. Any a Dawsonka milost rádi mají, možnost rejpnout si ale ujít...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
