Pro Johna Charlesse Bartowského

Věnování: Pro Johníka Bartowského Milý zelený zlobivý skrčku! K Vánocům Ti přeji: několik desítek litrů coly, ale té normální, s velkým obsahem cukru, pár kartonů energy drinků s vysokou koncentrací povzbuzujících látek, tunu cukr kostiček, půl tuny cukru krupice, obrovské tabulky čokolády plněné sladkou náplní, lízátek, bonbónů, sušenek, pitíček, čokotyčinek, energy tyčinek a hromadu všemožných cukrovinek s co nejvyšším podílem cukru. To vše si dopřávej ve velkých dávkách, nehleď na rady a konzumuj, jak hrdlo ráčí, ale radši víc. Asi si říkáš proč, že? Protože budu do září mimo centrální Evropu, takže můžu, a nezapomeň získanou energii použít na pořádné zlobení! Krásné...

Autor : dne 12/24/2015 | Z vánočních dárků | 0 komentářů

Podzim

Podzim. Vedra se zdála být tak úporná, tak silná, že nikdy neodejdou. Dnes už jsou jen vzpomínkou. Zvedá se vítr, listí lítá všude kolem, obloha zatažená, chlad. Ponurá předzvěst bláta a dešťů. Zimy. Tmy. Vlezlý vítr se dostává i pod nové a nové vrstvy oblečení, nic ho nezastaví. Avšak podzim je i krásný. Je barevný, smutný, teplý i mrazivý. Jako smutný klaun. Avšak nabádá nás k odpočinku, teplým nápojům, přemýšlení a spánku. Sluníčko si potřebuje odpočinout, aby se za půl roku vrátilo v plné síle. Stejně jako my. Déšť uspává nás a my bychom se měli nechat. Vyspat se. Odpočívat.

Autor : dne 10/15/2015 | Ze STOklas | 0 komentářů

Kouzlo kávy

Drabble Rozlepíš oči a posadíš se, přehodíš nohy přes kraj postele a seskočíš. Jak robot se vydáš na ranní rutinu. Vlasy. Zuby. Sprcha. Krém. Nad ničím nepřemýšlíš, je to automatické. Pak ovšem přijde ten moment! Zaliješ kávu vodou. V ten moment se po místnosti začne šířit lahodná vůně, která jakoby probouzí i ten nejzapadlejší koutek pod postelí. Najednou se probereš, smysly zaostří a něco se změní. Nedočkavě naléváš kávu do hrníčku, sedáš si a téměř s úctou do sebe dostáváš první kapky kávy. Je to jak elixír, který zalévá euforií celé tělo až do konečků prstů. Barvy. Radost. Kouzlo jménem káva.

Autor : dne 08/02/2015 | Ze STOklas | 0 komentářů

Olibludní sen

Měla jsem zvláštní sen. Nejdřív jsem byla normální. Jako teda přibližně normální, normální není nikdo. A pak najednou jsem byla fialová. A všechno kolem bylo fialové. Ale docela mi to i slušelo, to nebylo to nejhorší, ale bylo to divné. Ale pak! Pak jsem byla hnědá, fuj, a kolem něco zapáchalo. No a pak? Já to snad ani nedokážu napsat. Pak jsem umřela. Prostě konec. Tečka. Kaput. Duch. Já jsem se tak lekla. Sice mi hlavou proběhlo milion možností, co bych jako duch mohla vyvádět, ale přeci jenom… Ne tak rychle. Nakonec všechno zčervenalo a pak jsem se probudila. Horor!

Autor : dne 02/28/2015 | Ze STOklas | 0 komentářů

Valentýnka od Dawsonky

Počkala jsem, až si Any půjde dát šlofíka po-o, a stvořila jsem pro ni následující… Any, bez tebe svět smysl by neměl. Jak černobílý film bez bílé barvy. Jak káva bez kofeinu. Jak den bez slunce. Jsi mojí druhou půlkou, mým já, mým svědomím. Ty jsi ten anděl, který na mě dohlíží a tahá mě z průšvihů. Dohromady jsme dokonalá dvojka. Nedávno jsme oslavily deset let. Celých deset let už to spolu táhneme, v dobrém i zlém, a já myslím, že nám to klape. Jsme nejúžasnější dvojka a doufám, že se dožijeme dalšího desetiletého výročí. Jsem ráda, že tě mám, mé nejdražší druhé já. Bez tebe by byl ten náš svět jen nudným šedivým...

Autor : dne 02/14/2015 | Z milostných psaníček | 0 komentářů