Pro Lilien Emity Meissed

Věnování: Pro slečnu Lilienovou Doba Vánoc je doba lásky, rodiny a pochopení. Občas je přiznání těžké, chápu! Co si o mně asi pomyslí? Budou mě mít rádi i potom? Nebudou mě probírat v době mé nepřítomnosti? Vrátí se věci zpátky do normálu? Nebude narušena globální rovnováha? Důležitý začátek je, že když něco je, tak to je, a nezávisí to na tom, jestli si to člověk přizná, nebo ne, přiznáním se tedy žádná rovnováha nenaruší. Navíc kdo jiný by to měl pochopit než právě rodina, naši nejbližší? Přeji tedy k Vánocům kopec odvahy, hromadu kuráže a možná i tu kapku štěstí! Být dinosaurem není špatné!

Pro Edmunda Heusingera

Věnování: Pro Edmunda z Perníkové chaloupky Byla jednou jedna mašinka, která měla krásnou modrou barvu a pyšně vozila po kolejích své vagónky. Byl s ní ale velký problém, mašinka totiž dost často držkovala, a tak s ní lidé začali odmítat jezdit. Pan Blahoš dlouho nevěděl co s ní. Chtěl jí dát druhou šanci, ale její neustálé držkování vše zhoršovalo. Nakonec se rozhodl pro rázný krok. Sebral mašince všechno uhlí a odstavil ji na konec nádraží. Najednou za mašinkou nikdo nechodil a neobdivoval její krásnou modrou barvu. Pan Blahoš od té doby doufá, že se mašinka umoudří, přestane držkovat a bude hodná, aby mohla zase začít jezdit.

Pro Saphiru Crystal

Věnování: Pro Saphirku Rudá záře kolem hřiště se šíří, vlna větru, rozmazaná šmouha, něco kolem tribuny rychle proletí. Chvíli nic, pak radostný výskot a rudá šmouha na koštěti drží v ruce cosi zlatavého. Gentleman visí na koštěti opodál a jen zírá. Pak nahodí slušný výraz a gentlemansky to zahraje do outu. Zbytek ale vidí jen tu, která chytila malou zlatou potvůrku a hrdě se s ní prolétává kolem hřiště a poslouchá ovace. Je pro nás hrdinkou, nadějí, superženou! Malé škvrně, ale tolik temperamentu! Zlatavé světlo ze zlatonky krásně osvětluje její rudé vlasy a vypadá jako neohrožená bojovnice. Novodobá odvážná hrdinka, úplně ta nejmo(u)dřejší!

Pro Johna Charlesse Bartowského

Věnování: Pro Johníka Bartowského Milý zelený zlobivý skrčku! K Vánocům Ti přeji: několik desítek litrů coly, ale té normální, s velkým obsahem cukru, pár kartonů energy drinků s vysokou koncentrací povzbuzujících látek, tunu cukr kostiček, půl tuny cukru krupice, obrovské tabulky čokolády plněné sladkou náplní, lízátek, bonbónů, sušenek, pitíček, čokotyčinek, energy tyčinek a hromadu všemožných cukrovinek s co nejvyšším podílem cukru. To vše si dopřávej ve velkých dávkách, nehleď na rady a konzumuj, jak hrdlo ráčí, ale radši víc. Asi si říkáš proč, že? Protože budu do září mimo centrální Evropu, takže můžu, a nezapomeň získanou energii použít na pořádné zlobení! Krásné...

Pro Larrie Larstonovou

Věnování: Pro Larslůňovou Hejno puštíků sedí na čele tvé postele, ráno po probuzení něžně zahůhají a potom se pustí do hůhání vánočních koled. Kouzelná to atmosféra! Každý prcek má na sobě kjůt vánoční obleček, čepičku s rolničkou a pohazováním hlavou si cinká do rytmu. Jsou seřazení od nejmenšího po největšího a vypadají jako reklama na ráj. První zleva doletí pro tácek a přinese ti horkou čokoládu s maršmelounkama, aby to ráno bylo ještě lepší. A pak? Pak nic, pak se probudíš, protože je jasné, že to byl jen sen. Každý přeci ví, že se puštíci včera přežrali cukrovím a chrápou rozvalení pod stromkem.