Pro Jamese Watfara

Věnování: Pro pana vrchního skrblíka Jamese Byl jednou jeden srpeček. Srpeček šel a potkal srpečka, šli tedy srpeček a srpeček. Srpeček a srpeček šli a potkali srpečka, šli tedy srpeček, srpeček a srpeček. Srpeček, srpeček a srpeček šli a potkali srpečka, šli tedy srpeček, srpeček, srpeček a srpeček. Srpeček, srpeček, srpeček a srpeček šli a potkali srpečka, šli tedy srpeček, srpeček, srpeček, srpeček a srpeček. Srpeček, srpeček, srpeček, srpeček a srpeček šli a potkali srpečka, šli tedy srpeček, srpeček, srpeček, srpeček, srpeček a srpeček. Srpeček, srpeček, srpeček, srpeček, srpeček a srpeček šli a potkali srpečka, šli tedy srpeček, srpeček, srpeček, srpeček, srpeček, srpeček a srpeček....

Pro Davida Lopeze

Věnování: Pro Lopéze! Za ty krásné básničky, které jen tak nikdo nepřekoná, za ten krásný plakát, který je vrcholem uměleckého cítění, za havrana na plakátu, který vypadá jako holub, za „dá“ diskuze, které vždy vyvolají úsměv na tváři, za houpačkové seance, protože houpačka je prostě nejlepší, za horu svalů, pod kterou se skrývá srdce, za tu dutou hlavu, ve které občas je i rozum, za špatné jezení pizzy, protože já vím, jak se má správně jíst, za všechny možné narážky, které nikdo jiný nepochopí, za slzy u roztomilých koťátek, které roníš, když se nikdo nedívá, ani já, ale hlavně za „tož“. Krásné Vánoce!

Pro Dunstana Merryweathera

Věnování: Pro Dundu, pondělního snídaňového kamaráda Byl jednou jeden jednorožec a ten si žil na obláčku z cukrové vaty v duhové nebeské krajině, a když zrovna nespal nebo neskákal z obláčku na obláček, užíral vatu, z každého obláčku trochu, protože každý obláček chutná přeci jinak. Jenže jednorožec byl trubka a jednou se tak zamyslel nad duhovostí duhové duhy, cukroval a cukroval, až vykousal díru a propadl se z duhové nebeské krajiny na zem. Poblíž stála zrovna nějaká ruina, tak se rozhodl ji prozkoumat, co kdyby se tam schovávala nějaká vata. Nebo aspoň duha! Bohužel nic takového ale nenastalo, toho roku získala havraspárská kolej nového studenta, Dundu!

Pro Wronku Zabloudilovou

Věnování: Pro Wronku Elegantní slečna s grácií proplouvá kolejkou a někoho vám připomíná. Kdopak to tak může být? Vystřižená jak z nejnovějšího módního časopisu, vždy perfektně upravená, elegantní vystupování, otevřené srdce, milá, hodná. Vzorná studentka, ovšem i za hromadou výpisků a úkolů je vždy dokonale upravena. Na všechny kolem je usměvavá, vstřícná a pomůže, kde může. Už to mám! To je nová verze havraspárské hog nejmo(u)dřejší Hermiony. Wroní, krásné Vánoce! Hlavně hodně šatů, přehozů, náušniček, čelenek, ozdob, šátků, šál, návleků, rukavic, pásků, vestiček, ponožek, sukní, střevíčků, princeznovských doplňků, prstýnků a hodných Dawsonek, které budou vždy k dispozici, až přijde kolekce a nebudou...

Pro Larrie Larstonovou

Věnování: Pro Larslůňovou Hejno puštíků sedí na čele tvé postele, ráno po probuzení něžně zahůhají a potom se pustí do hůhání vánočních koled. Kouzelná to atmosféra! Každý prcek má na sobě kjůt vánoční obleček, čepičku s rolničkou a pohazováním hlavou si cinká do rytmu. Jsou seřazení od nejmenšího po největšího a vypadají jako reklama na ráj. První zleva doletí pro tácek a přinese ti horkou čokoládu s maršmelounkama, aby to ráno bylo ještě lepší. A pak? Pak nic, pak se probudíš, protože je jasné, že to byl jen sen. Každý přeci ví, že se puštíci včera přežrali cukrovím a chrápou rozvalení pod stromkem.