ŽD6 – Hamoun
Pohádkové drabble Paní Křečková trávila poklidný večer pod převráceným stromem. Začalo se stmívat a pan Křeček se měl vrátit každou chvíli z výpravy za jídlem. Za chvíli slyšela šustění listí a pan Křeček se protáhl úzkým vchodem. Tváře měl plné, takže bylo jasné, že jídlo našel. Byla však překvapená, když jí řekl, že žádné jídlo nemá. V noci bylo slyšet, jak se snaží velmi nenápadně sníst vše, co si choval. Druhý den za svítání ji probudilo úpění a pan Křeček se chytal za přejedené břicho. „Já už to nikdy neudělám, slibuju!“ „Já ti věřím,“ usmála se na něj škodolibě paní Křečková. Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD5 – Den bez kávy
Drabble formou deníkového zápisu Neděle: Nejsem závislá na kávě! Nejsem! Je to moje dobrá kamarádka, ale ne nejlepší, dokážu žít bez ní. Od zítřka. Pondělí: To byl zas nápad, gratuluju si. Celé dopoledne si pamatuju tak napůl, většinu času jsem asi koukala na sklenici s vodou a představovala si, že je to kafe. V poledne jsem vyrazila ke koním a dokonce zvládla projít kolem kavárny, kde si kafe obvykle kupuju. Ale nevím, proč jsem pak viděla koně se dvěma hlavama. Málem jsem nalezla opačně. Doprava nebo doleva jsem jezdila rovně. Nakonec jsem to vzdala a kafe si koupila. Úterý: Už nikdy nepřestanu pít kafe. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD4 – Tajemná schůzka
Drabble v žánru hororu či thrilleru Buď v deset večer na rohu Lexington a 10 Avenue. Od doby, kdy jsem získala svůj tajný zdroj, je můj život vzhůru nohama. Tajná setkání na benzínkách, v postranních uličkách a zapadlých hospodách. Ovšem taky nové podklady, nadšený šéf a příslib povýšení na stálého redaktora. V deset tedy netrpělivě čekám na rohu dvou ulic. Nikde nikdo. Na poštovní schránce je symbol, který používá můj informátor. Další vzkaz. Pojď dál, chovej se jak doma. Protáhnu se rozbitými dveřmi a lokalizuji obývací pokoj. Elektřina je odpojená, zapálím tedy svíčky. Rozhlížím se kolem. Průvan najednou sfoukne svíčky a zavře dveře. Tma. Cítím něčí přítomnost. Redakční úpravy provedla Helenia...
ŽD3 – Na kontrole
Komediální drabble Občas mě napadne, že bych měla víc přemýšlet, než začnu mluvit. Něco mě napadne, vypadne to ze mě a já si pak říkám, že to asi nebyl nejlepší nápad nebo obsah nebo načasování. Nedávno jsem šla na kontrolu k veterináři s potkanem. Vstoupila jsem do čekárny a sedělo tam několik lidí se zvířectvem. Jenom jedna paní tam seděla bez zvířete, ale měla kočárek s dítětem. Nápad. Zkrat. Otevřená pusa. „Dobrý den, jé, oni už tu berou i děti?“ Jo, jsem vtipná. Zasmála jsem se vlastnímu vtipu. Nikdo jiný ne. Matka mě probodla pohledem. Dítě nechápalo. Kam se jít teď zahrabat? Redakční úpravy provedla Áine...
ŽD2 – Pondělí
Drabble v žánru sci-fi Pondělí. Nikdy si na to nezvyknu. Ačkoli používám nejnovější model budíku vyvinutý někde za hranicemi naší soustavy, který má mít speciální uklidňující účinky, nic nedokáže přetvořit pondělí na něco více než „snesitelného“. Vyšlu myšlenku ke kávovaru o mé dnešní preferenci – velké kafe, hodně cukru, ale jinak černé jako moje duše, a za chvíli už slyším, jak se melou zrnka. V polospánku se postavím do sprchové soustavy, o pět minut později už jsem namalovaná a oblečená. Čapnu hrnek, písknutím přivolám lamorožce, nasednu a pošeptám mu, aby mě vzal do kanceláří, že si ještě schrupnu, tak ať mě při letu nic nesrazí. Redakční úpravy provedla Helenia...