Očista
Vodní povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Sucho už panovalo několik měsíců. Ve studnách vysychaly poslední kapky vody, jezera byla den ode dne mělčí, řeky už nezpívaly šumivou píseň, a dechberoucí vodopády už dlouho svou krásou nikoho neoslňovaly. Vše bylo horší a horší. Slunce spálilo veškerou úrodu, staří lidé podléhali nemocem, a vůbec to nevypadalo, že by v blízké době měl přijít déšť. Nayar už nějakou dobu pobýval ve vězení. Nebyl to kriminálník, byl to velmi dobrý muž, ale bezmoc ho donutila ke krádeži. Jen jednou jedinkrát přeskočil plot svého souseda a ze studny nabral půl vědra vody, aby se jeho malá dcera měla čeho napít. Soused byl však starosta, zlý a namyšlený člověk, a Nayara u svého domu spatřil a okamžitě jej nahlásil. Na zdi byly vyryté...
Mořské drabble
Vodní drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Mořské vlny narážely do pirátské lodi. Z lodi se ozýval křik a zpěv opilých pirátů, kteří se vraceli z úspěšné „obchodní schůzky“ zpět do svých domovů. Na palubě zářilo zlato z otevřených truhel, v policích byly pečlivě urovnány láhve toho nejdražšího vína. Vlny do lodi narážely víc a víc. Pak to už byl jen okamžik, mrknutí oka a loď se podivně nahnula, potápěla se. Do divokého moře padalo zlato, šperky, láhve s vínem, elegantní oblečení i lahodné jídlo. Zpěv pirátů zněl ještě dlouho, ale i refrén té nejkrásnější písně jednou skončil a ozýval se už jen v hlubinách temného moře. Redakční úpravy provedla Helenia...
Lék darovaný ohněm
Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Docházely jí síly a na poslední chvíli se dotkla plápolajícího ohně. Pálilo to. Ruce jí zazářily. Opodál ležela žena umírající na horečku, držela za ruku svou dcerku, která byla každou chvílí bledší. Nejdříve se dotkla dívky. Věděla, že kdyby se pokusila nejdříve uzdravit ženu, nepochodila by. Všechny matky upřednostňovaly své děti, na to už byla léčitelka zvyklá. Dívenka se zářivě usmála, když pocítila teplý dotek. Za okamžik se už usmívala i její matka. I léčitelka se usmívala, přestože jí vyprchala poslední síla. Lehla si na zem, vyslovila modlitbu pro Pána ohně a pak už jen s dobrým pocitem zavřela oči. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Legenda o ohnivém chlapci
Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů. V dálce hořelo. Někdo stoupající oblaka dýmu považoval za běžný požár způsobený příšerným suchem, jiní s důvěrou v báchorky hádali, že se draci vrátili, a ti nejtroufalejší nad pintou piva vtipkovali, že vzplanula královská toaleta. Ani jedna z těchto skupin neměla pravdu. Tam v dáli, až za Nejstarším lesem, nejmladší syn vesnického statkáře se střetl s několika vojáky královské armády. Ať už šlo o omyl, nebo jen o dětský nevinný vtípek, semlela se potyčka. Tři dospělí a ozbrojení muži proti jednomu malému děcku. Dopadlo to nepřekvapivě. Smrt dítěte však nebyla způsobena mečem nebo snad rukou okolo krku… Oheň, který chlapec narychlo zažehl a který mu měl přivolat pomoc, se stal jeho zkázou. Dlouho se krajinou...
Bůh ohně – špatný pán
Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů. Zapalme svíce, ať nás Bůh vidí, že nejsme nestvůry, že jsme jen lidi. Pomodli se, hlavu poslušně skloň, lžičkou o drahý porcelán tiše zvoň. V náručí své dítě drž pevně, ať si nepopálí ručky jemné. Dveře vrznou, otevřou se, matka jen se hrůzou třese. Není to muž ani žena, ta tvář nic nepřipomíná. Bůh ohně zjevil se vám, svou krutostí dobře je znám. Rodina vyhnána, před domem stojí, další krok udělat se bojí. Před sebou obraz holého neštěstí, domov hořící, toť trestání neřestí. Redakční úpravy provedla Nerys Heliabel...
Denní věštec
Chcete vědět, co se děje za hradními zdmi?
Čtěte Denního věštce!
Ocenění
2022 – Projekt roku
2021 – Projekt roku
2021 – Šéfredaktor roku
2020 – Projekt roku
2019 – Projekt roku
2018
2015 – Projekt roku
