Stromopsaní – Setkání s Chauned

Navázáno na kapitolu od Andromedy Rose Moonlight – Výzva. Blodyn se v prvních pár vteřinách nezmohl ani na pozdrav a jen nevěřícně zíral na Chauned. V hlavě se mu honila jediná myšlenka: Kde jsem sakra tu dívku už viděl? Měl pocit Déjà vu a byl si jistý, že tuhle sekundu, ten moment, kdy se spojily jejich pohledy, že tohle již zažil. Po téměř minutě zírání rychle odpověděl: „Ahoj, Chauned, já jsem Blodyn.“ A pak mu došlo, že Chauned ho oslovila jménem. „Odkud znáš moje jméno? Byla jsi v hospodě?“ Chauned se jen usmála, pokrčila rameny, popadla vědro na vodu a šla směrem ke studni. Pospíchal za ní a znovu se jí ptal: „No tak, odkud se známe?“ Chauned spouštěla vědro a aniž by se otočila na Blodyna, povídá mu: „Blodyne, pořád se živíš jako potulný zpěvák, nebo jsi...

Autor : dne 12/13/2015 | 2015/16 Stromopsaní | 0 komentářů

Stromopsaní – Je tu někdo?

Navázáno na kapitolu od Adele Dokonalé – Návrat do civilizace? „Někdo musel vyslyšet mé prosby,“ říkal si potichu. Ještě včera večer vzpomínal na to, kdy potkal naposled člověka, a najednou ho uvítala celá vesnice a ještě s hospůdkou. Tomu se říká „dvě mouchy jednou ranou“, zaradoval se bard Blodyn a radostně si poskočil, udělal krok dopředu a otevřel dveře do hospůdky. Přivítalo ho podivné ticho. Rozhlédl se po celém prostoru, ale nikde nebylo vidět ani živáčka. Vše bylo krásně čisté, vyvoněné a každý stůl byl prostřen ubrusem a ozdoben vázou s květinou. Nebyla to žádná vesnická knajpa pro místní opilce, spíše to připomínalo hospůdky pro vyšší společnost, které měl možnost navštěvovat v době svého dospívání, kdy ještě žil ve městě. Tlumeně tu hrála příjemná...

Autor : dne 11/18/2015 | 2015/16 Stromopsaní | 0 komentářů

Mezi svými…

Pár týdnů zpátky byla jsem jiná, ve světě bez kouzel, bloudící duše. Na všechny kolem ustrašená, milá, tápala mezi vším slepě a hluše. Těžko jsem přijala, že nejsem stejná, tak jako ostatní děti v mém světě. Byla jsem sama, ne členem hejna, křičela potichu, však v každé větě. Pak přišel dopis a já se bála, co mě to čeká, co bude dále? Třeba tu přijde poprvé chvála… Všechno se dovím ve velkém sále. Sám Moudrý klobouk řekl mi svoje. Srdce mi bušilo, dech ztrácel sílu. To všechno z velkého vnitřního boje, však někde v nitru našla jsem víru. Vědomí přátelství, co mě teď čeká, možnost být konečně jen sama sebou. Všech nových poznání se mé já leká, však vnitřně vím, že mě tu vemou. Nově jsem zelená, někam teď patřím, Zmijozel není jen být mezi zlými. I v tomhle...

Autor : dne 11/02/2015 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Stromopsaní – Dívka ze snu

I. kapitola Tak jako posledních několik nocí se při svém snění objevil na jemu neznámém rozcestí. Stál ve svém kabátě s uzlíkem přes rameno a přemýšlel nad tím, kterou cestou se vypravit. Každá z cest měla své kouzlo a slibovala jiná dobrodružství a nejistotu čekající na jejím konci. Cesta úplně vlevo vedla do temného lesa a byla lemována vysokými bodlavými květinami. Věděl, že vypraví-li se touto cestou, bude možná velmi brzy litovat svého rozhodnutí a jeho ošlehané ruce od bodláčí mu budou dlouho připomínat, kudy se rozhodl jít. Cesta prostřední se vinula podél úzkého klidného potůčku a sváděla k tichému pobrukování si v rytmu tekoucí vody. Blodyn měl chuť skočit do jeho proudu a osvěžit své nohy unavené dlouhou cestou. Jeho oči se ale stále stáčely doprava k...

Autor : dne 10/22/2015 | 2015/16 Stromopsaní | 0 komentářů