Skryté město – kapitola 7
Nová část Skrytého města čeká na své čtenáře. -*- Obivius byl starý známý z dob, kdy ještě Koba netušil, že skončí jako zpropadený žalářník kdesi v kobkách. Byly to dobré časy, kdy si mohl člověk dělat, co chtěl. Přece jenom na druhé straně barikády bylo více svobody a méně pravidel. Jeho krámek se nacházel v bídné čtvrti, ale co by člověk mohl očekávat od chlapíka, který načerno prodával drahé kameny. Přístav – jakým bylo Skryté město – však měl neustálý přísun nového zboží, jelikož lodě se zde míjely jedna za druhou. Zrovna nyní v přístavu kotvily čtyři galéry – ale zde Obivius ostrouhal, protože kamenů na nich moc nebylo. Jen otroci a koření. Koba znal trasu po paměti, i když už to bylo pěkných pár let, kdy do krámku zavítal. A odvykl si i pohled na...







