Hvězdný prach

Začalo to náhle a bez upozornění. Jedné hvězdné noci začaly padat z nebes třpytící se částečky. Lidé to označovali za hvězdný prach, ale pro malou Willu to byly diamantové slzy. Tu první noc vyběhlo ven spoustu lidí, aby mohli obdivovat tu třpytivou krásu, která padala z oblohy a pokrývala úplně vše, stejně jako sníh v zimě. Hvězdný prach jim padal na hlavu, do očí, vdechovali to do sebe. Na některé lidi to začalo působit ihned, někteří se změnili až po několika dnech. Willa každou noc chtě nechtě musela obdivovat tu diamantovou podívanou. V životě neviděla nic krásnějšího a strašnějšího. Dělo se to noc co noc, už přes rok. Jakmile se setmělo, začalo to sněžit z nebes a nepřestalo to, dokud se nezačalo svítat. Na slunci nevydržely, vždycky se rozplynuly téměř...