Sen o otci

V průběhu léta se slečně Rogerin podařilo ulovit bobříka veršů. A vy si jej nyní můžete přečíst.

-*-

Zavírám oči, usínám.
Pohlcuje mě tma,
něco však vnímám.
Jsem a nejsem doma.

Přicházím do kuchyně,
tam táta u stolu sedí.
Šeptá zas jaká jsem svině.
Že to bolí, bohové vědí.

Teprve když odcházím,
dojde mi ta skutečnost.
za mrtvým se ohlížím,
je to velká podivnost.

Táta zemřel a už tu není,
nenadává mi a nemučí,
v mysli mi však ta slova zní
a to, že tu není, zas mě mučí.

Je strašné pravdu znát –
že za život si tak zvykneme,
že nemuset se každý den bát
je to, co už asi nezvládneme.