Metafora v krabici

Metafora v básni? Žádný problém pro slečnu Charlie Čáryfukovou. A věřte, že byste si toto dílo neměli nechat ujít.

-*-

Potkal mě pán a povídá…

Krabice zavřená pevně
vyšla mě celkem levně.
Netuším však, co v ní skryto
a je mi to trochu líto.

Tak proč ji neotevřete?

Cosi mi v tom brání.
Pocit, že mě zraní
prázdná divná krabice,
co mě láká nejvíce.

A co by v té krabici asi tak mohlo být?

Tajný předmět k pohledání
nebo kosti k ohlodání.
Možná starý šatů lem,
kdysi hořce utržen.

Šváb, co vlezl potají,
jak to švábi dělají,
či jen prach z dávných časů.
Zlato, co pozbylo jasu.

Iluze jsou tuze pěkné,
to se nám to lehko řekne,
ale co když v ní nic není.
Nic než moje zostuzení!

Budete to muset risknout.

To je ale k nevíře,
vy jste, drahá, jak zvíře!
Riskovat, to je věda!
To se jen tak snadno nedá!

Co když se jedovatý had
skrývá tam snad?
Zda-li něco horšího, víte,
třeba pavouk, nemyslíte?!

Máte pravdu, ale buď krabici otevřete nebo ne.

Jiná varianta není?
Ta krabice je k zahození!
Trápí mě a trhá duši,
nenechte se vůbec rušit!

Sledujete, jak se trápím,
v hrůze své se utápím
a neděláte vůbec nic.
Pár mizerných slov, nic víc.

Mlčí.

Dobře, chcete-li, vážení,
zanechám svého snažení.
Tumáte tu proklatou
krabici skoro rohatou!

Vezměte si ji, tumáte!
Vy se jen tak nezdáte.
Donutila jste mě, vím,
však nikomu to nepovím.

Krabice mě div neporazí.
Co mám dělat, lidé drazí?
Odevzdat se možnostem?
Co když skončím pod mostem! 

Nevědomost, ta nás děsí,
to jsou naše denní běsi.
I ty moje, to mi věřte.
Otevřte, či neotevřte. 

Redakční úpravy provedla Eillen McFir Elat