Balada pro La Belle Dame sans Merci

Báseň do soutěže KvětNomluva: Tulipán.

*

Jak slunce svítíš po okolí,
každý muž chce tě, dobře víš.
Paprsky pálíš! To to bolí!
Marně před tebou hledám skrýš.
Třesu se chladem, když jsem sám,
zahřeje mě jen tvoje náruč.
Buď chvíli se mnou, trap mě a muč,
a potom dám ti tulipán.

Nemohou za to zlaté doly,
nestaví Říman pro mne kříž.
Horečka byla. Za cibuli
tulipánu vznikala tíž.
Pěstovat mohu jejich lán,
za investici však se zaruč!
– kdo chtěl mít hojnost, má jen škváru –
a potom dám ti tulipán.

Cítím se s tebou jak pod koly.
Možná bych radši viděl mříž
jak hrdina Emila Zoly.
Jsem tvoje těsto, ty má díž.
I když vím: láska tvá je klam,
dál táhnu svoji těžkou káru.
Klidně si na mě vztekle zabruč
a potom dám ti tulipán.

Výčitky, prázdno. Nelíbán
udělám, co chceš, jenom poruč!
Květino cizí, vsaď mě v obruč,
a potom dám ti tulipán.