Kouzelný strom – 2.část

Autor: Amy Sumersová

*

Hefera se probudila do krásného rána, slunce svítilo skrz listí stromů a lehký vánek proudil do jejího pokoje.

Oblékla si letní šaty a běžela do kuchyně, tam na ni čekala již celá rodina. Matka, otec a babička seděli u stolu, Hefera si nandala na talíř pár topinek s máslem a s chutí se do nich zakousla. Byly nasáklé máslem a křupavé.

Dojedla a rozeběhla se ven. Slunce jí zářilo do rozpuštěných vlasů, běhala bosa po trávě a smála se. Upadla do trávy a zvláštní světlo ji ozářilo, bylo to již pět let od tajemného světla, dívce bylo patnáct let.

Následovala opatrně světlo a zastavila se na okraji lesa. Zadívala se do lesa, z křoví koukaly zelené oči, byl to vlk, koukal přímo na ni. Hefera necítila strach, nýbrž přátelství a pochopení, vlk se na ni upřeně díval a potom se otočil a zmizel v lese.

Hefera se ten den cítila zvláštně, věděla, že se něco stane. Šla spát brzy, vždy si četla fantasy příběhy o kouzlech a magii. Najednou někdo zaklepal na okno, Hefera ucítila přátelství, ne strach.

Otevřela okno a do jejího pokoje skočil vlk se zelenýma očima. Jako by se usmál, Hefera zacouvala ke dveřím, když někdo promluvil.
„Nemusíš se mě bát, nejsem nebezpečný.“ Byl to chlapecký hlas.
Hefera se lekla a zacouvala ke dveřím. „Kdo mluví?“ zeptala se vystrašeně.
„Já.“ Před ní už nebyl vlk, ale chlapec v jejím věku, měl zelené oči a blonďaté rozcuchané vlasy.
„Kdo jsi?“ zeptala se Hefera s úlevou.
„Ren, jsem vlkodlak z lesa,“ řekl a podal Hefeře ruku.
„Hefera, z Londýna,“ řekla a stiskla chlapcovu ruku.
„Půjdeš se mnou do lesa, potřebujeme tě,“ řekl Ren a usmál se.
„Proč?“ zeptala se Hefera se strachem.
„Neboj a pojď,“ řekl Ren a vytáhl brašnu z jejího šuplíku, naházel tam pár potřebných věcí a pak se Hefeře vloupal do šatníku, vzal sportovní oblečení a podal ho dívce.
„Převlékni se, za úsvitu na okraji lesa.“ řekl Ren a vyskočil z okna.