Zmražená

To vám povím,
zima je mi!
Ve dne chodím
závějemi,
v noci nespím,
zuby třesu.
Dovnitř nesmím,
ani k lesu.

Vybrala jsem
asi špatně,
škobrtla jsem
neobratně,
když jsem řekla:
„Já jdu k ledu!“
Práce řekla:
„To nesvedu!“

Do mrazáku
cesta vedla,
takou dálku –
tři dny pekla!
Než jsem došla,
nohy ztuhly,
krysa pošla,
rty opuchly.

Sluneční svit
nepoznávám,
v temnotě žít
si dopřávám.
Doufám, že se
zpátky vrátím,
básněním si
tu čas krátím.

Post Views: 210
Autor : dne 01/21/2017 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *