Erben Merlin Vodník

Ráno, raníčko panna vstala, pěkně se našminkovala. Vlasy v drdol vyčesala, krátkou sukénku si vzala. „Půjdu, matičko, trochu ven, dneska slunečný je den. Mám hodně bledá líčka, neuškodí mi sluníčka.“ „Hlavně nechoď na jezero, víš, že včera zapršelo. Bahna tam bude trochu více, zašpinila bys střevíce.“ „Nepůjdu, matko, k jezeru, včera tam viděli příšeru. Jako vodník vypadala, z šosu voda mu kapala.“ „Vidím, že rozumná jsi dcera, vážně pršelo dost včera. Projdi se pěkně středem města, tam je jistě suchá cesta.“ Je 21. století, procházky k jezeru neletí. Dcera však vidí východisko, jde se svíjet v rytmu disco. Vítězství v kategorii Umělecký počin roku 2015 v rámci Udílení novinářských...