Noční obloha

Chladný noční vánek mi čechral vlasy, jako to dělal pokaždé, když jsem vylezla ven z domu v nekřesťanskou hodinu. Jsem insomniak, takže místo spánku se v noci jen tak potuluju okolo domu. Prostě nemůžu usnout. Ale mně to nevadí, nejsem unavená. Nikde nikdo není, všude klid a mír. Máte pocit, že jste na celém světě sami, je to takový… zvláštní a uklidňující pocit. Měsíc vesele svítí na obloze, sem tam zmizí za mrakama, ale jinak tu stále je… Se mnou… Pro mě… Vždy tu je. Kolikrát na něj fascinovaně hledím a myslím si: Je to vůbec možné? Může být něco tak nádherného?

Svit Měsíce je to nejkrásnější, co moje oči kdy mohly spatřit. Jsem jím naprosto okouzlena, ohromena. Jdu pomalu za dům a sednu si na ručně vyřezávanou lavičku od strýčka Boba, který umřel loni v létě. Pohladím lavičku, zavřu oči a pošlu myšlenku zesnulému Bobovi vzhůru do nebes. Pak se pousměju a opět vzhlédnu k nebi. Tisíce hvězd tančících kolem Měsíce. Už jako malá jsem cítila zvláštní nadpozemské pouto k noční obloze. Učila jsem se znát jména hvězd, souhvězdí a všeho, co s noční oblohou souvisí. Když jsem jako malá nemohla usnout, tak jsem šla ven, lehla jsem si do trávy a počítala hvězdy. Když se díváte na hvězdy, máte pocit… že jste něco víc, není to tak? Já to tak cítím. Cítím, že jsem součástí noční oblohy, součástí hvězd, souhvězdí… Cítím, že na světě je mnohem, mnohem víc než jen města, moře, oceány… Existuje nádherné, nepřekonatelně úžasné pouto k nebi a nebesům. Kolikrát, když vzhlédnu k obloze, cítím tak jasný a veliký cit, že to ani nejde vydržet. Myslím, že se tomu říká Láska. Ano, lze milovat cokoliv a kohokoliv. Nejen vašeho pejska, rodiče, muže či ženu… Lze milovat třeba i váš psací stůl, pero, které máte už od dětství a pojí vás k němu zvláštní cit. Stejně tak, jako někdo miluje knihy, já miluju noční oblohu. Měsíc, hvězdy, souhvězdí, Slunce a celkově nebesa. Je to tak silná láska, že ji nikdo a nic nepředčí. Nechápu, jak někdo dokáže v noci spát, když mu ta nádhera uniká. Nezajímá ho, že je dnes úplněk nebo že je dnes krásně vidět Jupiter. Nic z toho ho nezajímá, jen jde spát. Ráno vstane a nic neví. Přijde o tu nádhernou podívanou… Přijde o to všechno jen proto, že jde spát. Zní to hloupě, ale představte si, že by každý miloval noční oblohu, hvězdy, nebesa, svět by hned byl… krásnější. V dnešním světě nic nikoho nezajímá, každý se stará jen o sebe a nevidí, co má přímo před očima. Noční obloha… Miluju noční oblohu! pomyslím si asi už po sté nebo po tisící. Vega dnes září obzvlášť jasně. Je to nejjasnější hvězda ze souhvězdí Lyry. Pátá nejjasnější hvězda na noční obloze. Obzvlášť mě ale upoutala nejjasnější hvězda na noční obloze – Sírius, které se občas říká Psí hvězda. Nejjasnější a nejkrásnější hvězda na celé obloze. Ještě chvíli jsem si v duchu přeříkávala názvy hvězd a souhvězdí. S každou hvězdou, kterou jsem si připomněla, jsem se cítila šťastnější a šťastnější.