Pro Michaela

Vánoční dárek od Johna Charlesse Bartowského pro Michaela Jonese.

Tady máš k Vánocům ochutnávkové ódy. Teda… ochutnávkové… Vždyť jsou úplně všechny a jak mají být!

Tak šťastné a veselé! – nasadí andělský výraz –

Óda č. I

O Majkovi zde dneska budu psát,
zatím, když je momentálně mlád.
Musí se nechat, že má velkou píli,
s tou by ušel i tu nejdelší míli.

Kvůli sázce se přestal flákat,
já bych už asi měl začít plakat.
Sázku totiž zatím prohrávám,
ale famfrpál i tak vyhrávám.

Musí se nechat, že má body,
co takhle ho hodit do vody?
Doufám, že neumí moc plavat,
ikdyž, z tý vody by mohl vyplavat.

Třeba chytil bodohrotičskou horečku,
ale Majk je padouch, ty náš borečku.
V tom případě bych ale neuskutečnil plán,
kdy v Síni slávy chci být snaživcem zván.

Myslíte, že tohle je jen blafování,
ne, příští rok jste do bodování zvaní.
Tímto končím první ódu na Majka
a taky asi u mne skončí jejich vlajka…

Óda č. II

Touto ódou navazuji na tamtu první,
škoda, že nemohu udělat pomstu krevní.
Majka totiž nemohu kvůli sázce vystát,
zmijozelský tričko bych chtěl na něj dostat.

Ale bohužel tak trochu prohrávám,
tak si již teď s ódou vyhrávám.
Ale třeba to ještě otočím
a svoji odměnu si vytočím!

Majk je totiž občas naivní,
jednoduše ho člověk ovlivní.
On si myslí, že nemám vítězný plán,
na svou porážku ale klidně bude zván!

Touto ódou se snažím ještě konto otočit
a Majka tak jentak mimochodem vytočit.
Kdo ví, jestli za ně mohu dostat body,
nebo mě slečna Lili jen hodí do vody.

Už se opět ke konci blížím,
k bodům se nenápadně plížím.
Tak tedy, Majnesi, jsi dobrý protivník,
ale já jsem bohužel oproti tobě viník.

Óda č. III

Touto ódou už se do poloviny sázky blížím,
do výhry bodově se pomalinku plížím..
Majka celkem hodně respektuji,
ale nad ním se radši vyskytuji.

Bohužel to tak ale zatím nevypadá,
moje výhra tak tím celkem padá.
Ale Majk je student hodně líný,
minulé roky byl celkem vinný!

Majk je také padouch klamný,
ale není až moc vlivný.
Tedy vlastně, vlivný není,
padouši jsou teďka marní.

Podle něho je jen padouch malý,
Padouch je totiž až moc nahý!
Bodů má za rok více, než kdy měl,
do bodohrotičských kolejí vjel.

Již odejít z těchto kolejí nemůže,
je to pro něj již beznadějné, nuže.
Věřme mu, že padouch stále zůstane
a že z postele ještě někdy vstane.

Óda č. IV

Už jenom pár řádků ódy
a mohu si skočit do vody!
Ta sázka mne jednou zničí,
už teď můj duch kvičí.

Nechce ty ódy za mne někdo dopsat?
Za to Vám nechám Majka podepsat!
Nějaká rána do ruky by se mu hodila,
pak by ho jeho sádra vodila…

A sakra, ona už vlastně tohle kouzla řeší,
sádry už místo toho na dráty věší…
Majk stále nade mnou vede,
možná si tě koupím, ty můj mede.

Hm, že bych se Majkovi klaněl?
Posledně mi i celkem voněl!
Ale do toho mě nikdo nedostane,
možná, až Majk z hrobu vstane…

A jak by se do hrobu dostal?
Protože by jeho podvod vyvstal!
Zjistili bychom, jak tolik bodů získal,
a u toho by nadšením inspektor mlaskal!

Óda č. V

Poslední řádky těchdle otravných ód píšu,
rád taky pak moje úkoly dopíšu.
Budu vědět, že mi výhra Majka nebude vadit,
to mě na zpívání dokáže pořádně naladit.

Majk sice občas úžasný umí být,
na měsíc už pan ředitel nemusí výt.
Holky po něm pořádně jedou,
ale na jeho penězích za drogy dojedou…

Je to celkem smutný příběh,
jak další drogově závislý doběh,
tudíž Majk nesmí peníze dostat,
pokud nechceme jeho holku vystát.

Přiznávám se, že jeho snažení mne udivuje,
celkem u mne tímto snažením boduje.
Tahle poslední óda alespoň něco o něm dokáže,
doufám, že mě s tímhle někam nevykáže.

Dopisuji poslední řádky své ódy,
zapíjím to pořádnou hrstí vody.
Sbohem, Majku, byla to čest,
nech mě tímhle do postele vlézt.