Promluv!

Po delší promlce se čítárna probouzí ze spánku a přináší nová dílka. Tentokráte je to povídka z Literárního semináře z pera Susan Cookové. (Povídka ponechána bez korektury v původní podobě.) Moniko, doufám, že se máš dobře, sestřičko moje. Nebo alespoň lépe než my. Stále nemluví. Jsou to tři roky, co jsi odešla a on stále nemluví. Doktoři tvrdí, že ani nikdy nezačne. Bojím se, že se ho budu muset vzdát. Už to nezvládám. Už by ho dávno dali do ústavu pro duševně choré děti, nebýt jeho nemoci. Nevím, co mám dělat. Nemůžu ho opustit. Andrea Nemůžu ho opustit, tak jako ty. Tohle přesně se honilo při psaní tohoto krátkého dopisu zlomené, mladé ženě. Odložila propisku a smutnýma očima pohlédla na svého synovce sedícího v koutě, zírajíc do prázdna, do neznáma. Jako by...