Ani dnes a ani zítra

Příspěvek do Li Shang-yinova šílenství.

Téma: asociace od slova síla.

Autor: Cerridwen Lowra Antares

Když síla je tou, která začne vládnout,

krajina brzy začne chřadnout,

když pod svaly srdce netluče,

těžko vezmou krásu do své náruče.

V opojení síly v hlavě jenom hučí,

hukot, co neustane.

Ani dnes, ani zítra – však znáš to sám.

Co bolesti ještě přinese,

kolik království se ještě otřese,

kolik krve z nosu může vytéct,

abys dokázal to rozchodit?

Kolem tebe opar červený,

že prý jsi neprávem odsouzený,

přes mlhu krvavě rudou nevidíš nic,

slyšíš jenom křik vichřic,

uvadáš jak ta poslední květina,

bleděmodře žíhaná,

co otáčí se za světlem,

za tím klamem bláhovým,

co nepomůže ti ani dnes, ani zítra.

Holt i na to se umírá.

Tvůj odraz v bahnitém příkopu,

co zoufale by potřeboval potopu,

ti napovídá značně zoufale,

že odpověď je v zrcadle,

co nechala jsi loni rozbít

a zabodla sis do ruky střep.

Ani dnes, ani zítra se to nezhojí…

Poslední ránou skolí tě,

kdysi čistou jak peří labutě,

co na duši neměla ani škrábnutí,

ale tentokrát není vyhnutí…

Pro záchranu života se zaklínáš,

zatímco pod sílou meče umíráš,

smrti se bráníš, marně,

zatímco popravčí mává blahosklonně,

popelem se staneš ještě dýchajíc,

pak už neucítíš zhola nic.

Jenom vítr tě rozfouká,

pak nastane nicota

a ani dnes a ani zítra si na tě nikdo nevzpomene.