Smrtka

Měli jste někdy tu čest vidět někoho, koho ani nikdy vidět nechcete?

Dlouhý plášť, celá v temném,
obchází lid smrtelný,
dlouhému pohledu do očí neuniknem,
i když trvá setinu vteřiny.

V temném kápi pouze duše,
jediná, co přežije vlastní smrt,
jediná, co život vzít může,
jen jediná je smrt.

Černá – jak temnota z nebe nejhlubšího -,
vše mění na bílou talíře porcelánového.
Mění příjemné teplo v lítostný chlad,
co ti, člověče, po smrti přát.

Cestu dlouhou před sebou máš,
třeba nás navštívíš snad někdy zas.