Květinová poezie

Poezie jedné šedé slečny

Oči máš modré jako pomněnky,

rty jsou z podoby růže.

z dlouhých vět zbyly jen domněnky,

slzy jak perly na šňůře.

Když se večer setmí,

a začnou vonět šeříky.

Stačí jen pohled letmý

a vzpomínám na tvoje dotyky.

Tvé polibky byly jak z pampelišek chmýří,

byl to krásný čas.

Myšlenky v hlavě mi hýří,

tak vrať se mezi nás.

Jak čekanka, čekám tu na věži,

na svět se dívám z výše.

A ten, kdo z vás mi to nevěří,

ať se jde podívat blíže.