Starší příspěvky

7. kolo – Drabble

6. kolo – báseň/sonet/haiku

6. kolo – báseň/sonet/haiku

5. kolo – Zápis v deníku, songfiction

Píseň
Text

Diagnostikovali mě před rokem a půl. Od té doby jsem ušla dlouhou cestu. Nejprve jsem odmítala přijmout realitu. Já přeci nemůžu umírat! Tedy ano, každý jednou zemře, ale ne teď, ne tak brzy, vždyť jsem ještě mladá. Pak jsem konečně přijala krutou pravdu a dostala se do fáze naštvání. Byla jsem hnusná na všechny kolem sebe, byla jsem agresivní, …

Jsou nejlepšími kamarádkami a přesto to jedna z nich neví a dává přednost kariéře. Obě chtějí prorazit a stát se hvězdami, ale jen jedna je schopná proto udělat maximum.

Tento reálný příběh dvou mladých kamarádek se zaobírá především myšlenkou přátelství a tím, kam jsou lidé schopni zajít, když něco skutečně chtějí…

„Falešný přítel je horší, než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš.“
- Lev Nikolajevič Tolstoj

4. kolo – Bajka

Na statku starého, přísného, ale spravedlivého statkáře žila zvířata. Statkář byl sice ten, který se o všechny staral, a všechna zvířata ho samozřejmě poslouchala, ale i mezi sebou měla své uspořádání. Nejvyšší postavený byl starý, moudrý hřebec. Už sice neběhal tak rychle jako dříve, ale díky jeho moudrosti si ho všichni vážili a respektovali ho. Když nebyl přítomen, zaskakoval ho druhý nejvyšší, postarší osel. Jeho největší předností byly jeho dlouhé uši, díky kterým slyšel vše, co se šustlo, a nic mu jen tak neuniklo.

Mudlovské domy mě odjakživa lákaly. Už od doby, kdy jsem vyrůstal v Londýně, jsem fascinovaně zíral na vysoké domy, na vysoké paneláky, které jsou plné mudlů. Přál jsem si jeden takový dům nebo panelák navštívit, abych zjistil, jak se tam žije. V Bradavicích jsem vídal pár studentů i studentek, kteří o sobě tvrdí, že vyrůstali u mudlů, ale bylo mi trapné se jich ptát, jestli bych k nim mohl někdy na návštěvu. I když musím uznat, že to by bylo asi rozumnější než to, co jsem provedl já...

2. kolo – Pohádka

Všude kolem nás jsou skryté světy, o kterých nikdo neví, a strážci vstupu tak mají důležitou roli, aby vchod uchránili před nechtěnými návštěvníky. Koho by napadlo, že stará, polorozpadlá vrba by mohla být veledůležitým strážcem? Inu, věř si, čemu chceš, ale skrz můj kmen se dá dojít až do Kouzelného království. Je to svět, který je ještě nezkažen zlem tohoto světa.

Bojím se tmy,
bojím se světla,
nesnáším temné sny,
z nichž vykvetla
ta černá noční můra…

Listí je plné barev, déšť a slunce střídají se ve vládě a vrba zas volá tě!
„Jen pojď blíž, pojď ke mně!“