DM 40 – Anseiola

Tajná závislost Jsem závislá Na slzách Na falešných přáních Na podrazech od přátel Na pomluvách Jsem závislá Na strachu Na noci Na střepech Na tobě Na nich A na ničem Na kafi Na kouři Na pozlátku Na prachách Na kráse Na cigárech Jsem závislá Jsem závislá A pomoc není Jsem závislá A žádné rozednení Jsem závislá Na mracích Na slunci Na bouřce Na větru Na blescích Na hromech Na lumpech Na vrazích Na hrobech Na krvi Na kulkách Na hlavách v prachu Udusaných Kdo jen má pochopení Pro mou malou vášeň? Kdo? Kdo jen ví Že smrt číhá ve...

Vrána

Dovolte mi pochlubit se s jednou svojí šuplíkovou záležitostí. Měla by to být parodie na Havrana od známého spisovatele E. A. Poa v prostředí našeho milého hradu. Jestli je zdařilá, či nikoli posuďte sami. Oného dne, sám a s nožem, ruce smrdící tchořem, Do těžkého lektvaru byl jsem zrovna vnořen. O poledni slunečném, teplém, náhle ťukot probere mne, Zaklepání velmi hlasité – na rozpadlé dveře příliš poctivé. Řekl jsem si: „ Kdo to ruší v práci mojí! Návštěva? Nestojím o ni.“ Ztuhlý stojím nad dryákem v dosud nepoznaném běsu, Jež to zhušťovadlo způsobilo nestálost tomu hnusu. Srdce tluče, času málo, z úkolu zbylo pramálo. „Někdo přišel- profesor je u dveří. Toť návštěva brzká, Je to tak- nic nemám!“ Dlouho sedím jako kámen, strašné...

Jarní potěšení

Jaro je tady…Ach, jaro je nádherné, ptáčci cvrlikají, ale ty včely příšerné pořád mě kousat chtějí. Tuto skutečnost přecházím s úsměvem, radši si všímám vůně jara, oblékám se jarním oděvem, nežli včela bude stará. Tam je kopretina, támhle fialka, pampelišky rozkvétají, u jezera tančí rusalka, cítíme se jako na Havaji. Bude to už lepší jen, teplo, láska, květiny, každý další krásný den, jaro podepsalo listiny. Zamilovaný čas nastal, ptáčci přejí lásce, mladík pod třešeň chvátal, aby se věnoval své krásce. Už i vůně lahodné venku linou se z kvítí, kterou včela nabodne, když sluníčko svítí? Jaro je tady, co víc chtít můžeme, snad jen dobré rady, jaro si nakresleme! Redakční úpravy provedla Janel...

Temná doba

Temná doba není jen všude kolem nás, ona je i v nás…Černý plášť, zrod temnoty věčné, dlouhý jak nekonečný žal, tak proč jsi mi jej, cizí pane, navěky dal? Jak dlouhá je věčnost? Proč jej musím nést? Je to snad má povinnost? Tvoří mi v životě neznámý most? Dej mi ho, ať už je čím chce být, obleču si ho, když je mi souzen. Kdy mi oblek vezmeš? Až mé srdce přestane bít? Asi nikdy neskončí tento tmavý den.

Andělé pláčí

Andělé pláčí, když špatně je nám, andělé pláčí, když připadáš si sám. Nebe slzy roní pro svou zem. Dnes je roní, přijdi ve snu sem. Andělé pláčí, lásku nám dávají, andělé pláčí, když lidé ji odmítají. Ptám se, ptám, proč dnes andělé pláčí, proč, když světlo jde k nám. Redakční úpravy provedla Janel Weil.

Odchází, přichází a zůstává

Vítám tě…Odcházíš ztrácíš se z mých dlaní… Odcházíš pryč za svítání… Odcházíš smutně ti mávám… Odcházíš a já už zase vstávám… Odcházíš zas jinam jdeš… Odcházíš já vím, že zase přijdeš… Přicházíš už zase je noc… Přicházíš tvůj polibek má velkou moc… Přicházíš a neseš mi sen… Přicházíš na dobu než bude zas den… Zůstáváš s tebou v bezpečí jsem… Vítám tě… Snový anděli… Redakční úpravy provedla Janel...