Nebelbrach Mechacha

Jak to bylo s vrbou

Dílo ze soutěže „Jak to vlastně bylo s vrbou?“. Přečtěte si jednu z teorií, jak vznikla čítárna Sub Salix. Bylo nebylo, dávno tomu. Takže nebylo. Ale přesto asi bylo, protože od těch dob je Sub Salix. Ledaže by vznikl úplně jinak, než vypráví dávná pohádka. To bychom pak ovšem museli přestat věřit pohádkám. Takže bylo. Profesorky Eillen McFir Elat a Morrigana Tristesse plavaly v Hanibalově jezeře. Počasí bylo studené, pošmourné, proto se soudí, že je tam někdo vykopnul. Jenže kdo by kopal profesorky. Spíše to byly takové praštěné dámy. Což se o nich vědělo zcela všeobecně. Obě rády psaly a četly, měly prostě rády neužitečné věci. Možná proto se také koupaly v jezeře, když to vůbec nebylo vhodné. Ale s tím si teď nelamme hlavu. Důležité je, že jednou z...

Autor : Nebelbrach Mechacha dne 01/07/2011 | Ze zdí hradu | 0 komentářů

Svíčka I.

Vydařený příspěvek do soutěže Svíčka. „A kdy si přejete nastoupit?“ zeptal se nakonec ředitel Městského muzea. V té chvíli pochopila, že je přijata. Nutně potřebovala práci, nastoupila právě do prvního ročníku studia historie, ale její finanční možnosti byly omezené. Otec na ni neplatil alimenty a schovával se bůhvíkde v zahraničí, matka vydělávala jako uklízečka jen málo a ještě musela po svém bývalém manželovi splácet dluhy. Anně nezbývalo nic jiného, než si na studium vydělat. Když se dozvěděla o konkurzu na pomocnou sílu v Městském muzeu, okamžitě se přihlásila. To by bylo něco pro ni! Nejenže by měla stálý plat, ale navíc by získala i praxi ve svém oboru. Podařilo se, byla přijata. První semestr prožila jako ve snu, aby ne, když se plnil její...

Autor : Nebelbrach Mechacha dne 03/14/2010 | Svitky pergamenu | 0 komentářů

Z paláce Šalamounova: Symbol dekadence

Poprvé se na restaurátorských pracích podílel muž. Tímto mužem je Nebelbrach Mechacha. „Marie, myslím, že bys neměla opovrhovat tak výhodnou partií,“ promluvil konečně otec. „V Praze není snadné najít ženicha, který by byl zabezpečený, mladý a kultivovaný.“ „Rozumím vám, otče. Také chápu, že pan Koutný je hoden stát se členem rodiny Rothů. Avšak srdce mě k němu neváže, mám jiných tužeb, nežli být jeho ženou.“ „To ti plete hlavu ten poštovní úředník, co si hraje na šlechtice.“ „On je potomkem starého šlechtického rodu. Jako vše je dnes v úpadku, i šlechta je úpadková, však stále vznešená.“ „To jistě. Poslední zdegenerovaný potomek starého šlechtického rodu. Tím by dnes chtěli být všichni, kdo nic pořádného neumí. Naše vlast ale potřebuje pozitivní práci. Kdybys...

Autor : Nebelbrach Mechacha dne 12/09/2009 | Z paláce Šalamounova | 0 komentářů

Do třetice všeho dobrého a zlého III.

Příspěvek ze soutěže Drabble.Vsadil jsem si v čaroterii. Byla tam úžasná výhra: dvě stě galeonů. Deset stál los. Doufal jsem, že vyhraji. Nepovedlo se. Napodruhé budu mít jistě víc štěstí! Šel jsem do toho. Vsadil jsem opět deset galeonů. Ale zase jsem nevyhrál. Slíbil jsem proto své dívce, že již nebudu sázet. Vadilo jí to, prý zbytečně utrácím peníze, které bych mohl použít na naši domácnost, až se vezmeme. Pak jsem šel kolem sázkové kanceláře a viděl jsem, že další výhra je pět set galeonů. Vsadil jsem tedy opět deset a vyhrál jsem. Má dívka se se mnou rozešla, protože jsem nedodržel slib. Redakční úpravy provedla Janel Weil.