Black Chrysanthemum
Depresivní děj tohoto smutného příběhu se odehrává ve vesničce Roxville, jež skýtá útočiště partě mladých lidí, jejichž styl života se trochu vymyká normálnosti. Mají svůj svět, názory, lásky, ale všechny svazuje jedna věc. Problémy. Každý z nich má svůj svébytný příběh, je něčím odlišný a vidí skutečnosti trochu jinak než ostatní. Jejich příběh však není jen tak ledajaký, postupem času se jim do cesty připlete jeden závažný problém. Problém, s nímž se jde jen těžce vypořádat. Je obtížné říci, jestli to dokážou, nebo se naopak jejich kořeny rozpustí... *Děkuji Bee a Morrigan za beta-read*
"Vaša firma je na dne. Je koniec."
"Čože?" vyvalila som na Johna oči, "To nie je možné!"
"Bohužia áno, Jenny, je to absolútna realita. Už sa s tým nedá nič robiť, musíš znášať následky."
"Moje celoživotné dielo je v troskách, aké ďalšie následky sa dajú znášať?!" vykríkla som a hlas sa mi začínal lámať. Vedela som, že tá investícia je riskantná a napriek tomu som do toho išla. Na prehru som nebola zvyknutá a ani pripravená. Na prehru som, pravda, v bec nepomyslela. Vždy mi predsa všetko vychádzalo...
"Budete musiet zaplatiť všetky odškodnenia..." prehovoril adovým hlasom John a ja som v črtách jeho tváre videla škodoradosť. M j neúspech bol preňho víťazstvom. Ja jediná som mu stála v cestek úspechu. M j pád ho vynesie do výšin.
"Rodinná firma bola mojím jediným zdrojom príjmov. Ak skrachovala firma, žiadne peniaze nemám..." povedala som pevne. Nenechám sa zničiť úplne.
"Skutočne, moja milá? A čo tá luxusná vila vo Francúzsku? Myslím, že tá by na vykrytie šk d úplne stačila..." úlisne poznamenal John.
"M j domov? Ešte aj o ten mám prísť? To snáď, to snáď nemyslíš vážne? Kde mám žiť? Na ulici?"
"To už si, drahá, zariaď sama. Investíciu si podpísala ty, znášaj aj následky...Tak to vo svete businessu chodí. Raz si hore, potom padáš. Ty si spadla...prihlboko." John na mne spočinul posmešným poh adom.
"Ty sám si ma v tej investícií podporoval. Ako som mohla s tebou spolupracovať? Ako vidím, m j neúspech ti sp sobuje nevýslovné potešenie. Je tak?"
"Áno, často s prehrou prichádza aj paranoja." usmial sa John, ale vedela som, že som trafila do čierneho.
Už som sa zberala na odchod, keď tu zrazu John znovu prehovoril.
"Á, Jenny? Nespomínal som ti? Moja žena a ja by sme o tú tvoju vilu mali záujem..."
"Tebe? M j domov! Nikdy!" skríkla som.
"Myslím, že inú možnosť nemáš...ak pravdaže, nechceš mať problémy aj s políciou."
"Zajtra, zajtra mi zavolaj a...a pripravíme potrebné materiály na kúpu..." odmlčala som sa a po tvári mi stiekla slza, "pozemku..."
John sa víťazne usmial a začal si popiskovať akúsi infantilnú melódiu. Musela som odísť na čerstvý vzduch...
"Stála tam mezi námi a snad se usmívala, v rukou držela to, co snad kdysi bylo dívčí tváří žijící na obraze - avšak úsměv se nesmál. Oči vyhasly, duše nedržela pohromadě. Pohled do očí té dívky skýtal trpké porozumění. Byl to obraz jí samé, který zničila."
Srdce se mi sevřelo nevýslovnou bolestí. Tak až sem jsme vše dovedli. Bolest střídal vztek. Vztek na nás, vztek na osud, vztek na mě samého. Jak jsem to jen mohl dopustit? A jaks tím budu moct žít?
Když se rozhodnete utéct bohu, musíte se mít na pozoru. Je všemohoucí. Vidí každý váš krok, slyší každou myšlenku, cítí každý pohyb. Je jen na vás, jestli se takové cesty odvážíte, ale pakliže ano, všichni věřící vám budou žehnat.
Radka byla zamilovaná do kluka, který ji napřed říkal, že ji miluje, ale pak jí oznámil, že chodí s jinou dívkou. Radka má deprese, ale konečně se začala vzpamatovávat a žít nový život...
Zábava. Teplo. Opalování. To si každý představí pod slovem letní prázdniny. Jenže já jedu na Slovensko, kde jsou jen samé hory a zima. Pojednou se přede mnou objevil úžasný pohled. Až na to, že mně v tu chvíli úžasný nepřipadal.
Bolí mě hlava, je jako střep a kolem slyším hovor. Hlasy nepoznávám a to mě děsí, ale jeden je mi povědomý. Pomalu otevřu oči a koukám po místnosti. Ležím v posteli,u okna stojí tři křesla a jsou obsazena. V jednom sedí ten krásný kluk a baví se s ostatními. Chci si pokoj prohlédnout pořádně a tak se posadím. Jak tento pohyb provedu, tak k sobě přivedu jejich pozornost. Zbystřím smysly a čekám, co se bude dít.