Janel Weil

Elfové a koně, tyhle dvě věci bych zakázala...

Hmm, život ve světě elfů má své plusy i mínusy...

Na začátku se Janel vážně snažila o fantasy...pak jí došlo, že jí to nejde, takže to vzdala a dopadlo to takhle :))

Já jsem... tedy, kdo vlastně jsem?

Kdo by si nepřál mít tělo modelky...:)

Cesta do tajemné říše elfů začala vlastně docela obyčejně...

Janel Weil

Bylo osmnáctého září a ona si začínala přát, aby už padal sníh. Zachumlaná do šály a teplého svetru vzpomínala na všechno to, co sice bylo, ale už to nemilosrdně odvál vítr. Zbyla tu už jen ona a hrnek kakaa.
Pomalu upíjela, dívala se na zavřenou skříň s pečlivě vyrovnanými dárky k Vánocům a přemýšlela. Vlastně už ani nebylo co dělat. Nepřišel letos podzim nějak podezřele brzy?

Janel Weil



Paprsky odpoledního slunce se odrážely na vodní hladině a vysílaly směrem k nám záblesky světla. Voda byla příjemně teplá, mezi stromy se proháněl lehoučký letní vánek. V té době jsme byly na počátku a věřily, že náš život je ještě celý před námi. Že budeme mít ještě dost času na všechno, co chceme uskutečnit. Vždyť se to tak říká, ne? Vždyť každý tvrdí, že mladí nemají starosti a všechno jim leží u nohou. Měly jsme snad v tom krásném letním dnu důvod nevěřit?

Každý z vás určitě již pátral po tom, jak slečna Majdule získala svoje krůty. A já vám tady přináším vysvětlení.

Mysleli jste si, že pohádkové bytosti mají lehký a pohodlný život? Tak to jste se parádně spletli...