Zima se nevzdává

Slečna Ema Talia do klíčové dírky nakoukla víckrát. A zde je další báseň, kterou pro vás sepsala. -*- Královnou zima bývá, bílý plášť na sobě mívá, jak nerada se vzdává, a to není dobrá zpráva. Jaro už cítit, všude je, ve vzduchu cítit lze, nesmírná naděje. To jaro bojuje, o své místo, tak dávej pozor, přichází na jisto. A tam pod lesem, maličká kouká, sněženka ztracená, sněhem se potlouká. Nevzdá se, kvíteček něžný, proto své jméno má, je tedy sněžný. A vedle kvete si, rudý tulipán, všude to voní, jak sladký marcipán. Jaro tu hraje, vůní i barvami, a právě prochází zimními branami. Již paní zima, předává žezlo, a dítě na saních, naposled svezlo, se z kopce dolů, sníh nám už taje, a jaro nádherné, vzduchem již...

Autor : dne 06/09/2022 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Jarní haiku

Klíčovou dírkou se do jarní zahrady zadívala slečna Ema Talia a co viděla sepsala ve formě haiku básní. -*- Zima se dívá, čeká netrpělivě, kde jen jaro je Jaro už buší, na ta vrátka vrbová, hledá ty klíče První sněženka, zvedá malou hlavičku, proráží zemi První paprsky, prodírají se skrze, zmrzlou oblohu Tu začínají, narcisy, tulipány, nádherně kvésti Zelená se tu, první něžné lístečky, vrba už má kočičky Zima se vzdává, jaro už je za dveřmi, tiše poslouchej Poslední zbytky, sněhové nadělení, vločka tu taje Okno otevřít, šťastně vítáme jaro, nebesky modré Ptáci zpívají, na větvích jsou pupeny, nádherné písně Barevné jaro, umí kouzlit nádherně, zpívej si...

Autor : dne 06/07/2022 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Lehkomyslnost

Z pera Emy Talia. -*- Jen tak zlehka si běhá po mostě, sem a tam, z jednoho konce na druhý, naklání se, nedbaje, že může přepadnout. Neohrožená, bez zábran, kytka zastrčená v klopě. Nic nebere vážně, ani rozbouřenou řeku pod mostem. Bezstarostně a nerozvážně balancuje nad propastí. Nevadí, jak je most vratký, když Lehkomyslnost vzrůstá.  Že prý se nemůže nic stát! Lehkovážně a drze přeskakuje přes statečnost. Prý mezi nimi není rozdíl! Je Lehkomyslnost statečná? To už se nedozvíme. Když padala z mostu dolů, moc statečná nebyla. Nad řekou se ještě ozvalo.. možná kdyby přeci jen… Je pozdě. Další z neřestí lačně pohltila řeka...

Autor : dne 03/09/2022 | Most přes řeku Acherón, Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Zoufalství

Z pera Emy Talia. -*- Chceš ovládnout celý svět? Toužíš vládnout? Mít všechno a vlastně  nic? Chceš sprovodit ze světa všechny, kteří ještě mají sílu jít dál? Milovat? Zoufalství ovládá most. Celý. Ale už není tak pevný. Když není Víra, není pevnost. Není pevný základ. Pak se ale koryto řeky Acherón rozestoupilo a Víra vyšla zpět na most. Stala se zase pevnou. Neochvějnou a tvrdou. Zoufalství se dalo na útěk. Když bylo za půlkou mostu, Víra mávla rukou a část mostu se zhroutila do vody. Za Zoufalstvím se uzavřela hladina řeky. Pak Víra roztáhla zeširoka paže a objala svět. S vírou přichází naděje...

Autor : dne 02/28/2022 | Most přes řeku Acherón, Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů

Smilstvo

Z pera Emy Talia. -*- Když byla Cudnost pohlcena řekou žalu, Smilstvo se chopilo vlády. Tato neřest nemá hranice, ani svědomí. Její duše je černá jako uhel. S rudými pruhy chutí. Našeptává slova lásky, zahalená do lží a nemravnosti. Všude na mostě je slyšet studený šepot slov svádění, slov neřestí. Přítelkyně Smilstva dováděly společně na mostě. Slavily a tančily, smály se a užívaly volnosti. Však vždy se najde někdo, komu Cudnost vstoupí do srdce. Mravní čistota se probudí a zvítězí. Zmáčená, ale opět silná Cudnost svou čistotou ztěžka potopí Smilstvo. Zvítězí, boj to byl těžký, však na jak dlouho? Spolu s Nadějí budeme věřit....

Autor : dne 02/24/2022 | Most přes řeku Acherón, Ctnostně neřestný hostinec | 0 komentářů