Píle

Z pera Emy Talia.

-*-

Dva, tři, čtyři… ozývalo se z mostu, kde nacvičovaly Píle a Lenost muzikál s názvem – Kalendář snů. No, nacvičovaly, to spíše Píle cvičila, Lenost se příliš nenamáhala. Píle uměla celý scénář i kroky. Uměla zpívat i tančit. Všechno si vydřela svou činorodostí, cílevědomostí a pracovitostí. Snad se chtěla dostat až  na Broadwayi, nu kdo ví.  Píle snila o tom, že svým vystoupením udělá radost a potěší své přátele. Vše jí ale kazila Lenost. Ta ani necvičila ani nezpívala, neznala texty a jen seděla na mostě, koukala do vln a houpala nožkama. Píle už byla celá nešťastná. Proč zrovna ona musela dostat do muzikálu Lenost! Snad si někdo nemyslel, že by jí mohla změnit. Tomu by snad nikdo nevěřil. A přesto to Píle stále zkoušela, zas a znovu. Lenosti to bylo jedno. Chtěla svůj klid a vyžívala se v nicnedělání. A když jí píle donutila něco tančit nebo zpívat, všechno naschvál zkazila. A když slunce zapadalo, Píle, zabraná do zpěvu a otočky zavadila o Lenost, sedící na kraji mostu a ta spadla dolů. Píle se moc polekala, snažila se jí na poslední chvíli zachránit. Podanou ruku pak ale stáhla. Řekla si, že se pokusí najít pro svůj muzikál jinou ctnost. Muzikálovější.