Hrozba z vesmíru – 1. Probuzení

Hlavní hrdinové jsou Pete a Mike, kamarádi ze školy, kteří dosáhli titulu Vesmírných inženýrů. Ti byli čirou náhodou uneseni bytostmi z cizí planety a zde se začíná odvíjet jejich příběh. Stali se pokusnými králíky a jsou postaveni před důležitý úkol – zachránit planetu Zemi. Předtím však zažijí nejedno dobrodružství… Část 1: Hvízdající planeta Toho rána se probouzel do plačtivého, chladného, velmi nevlídného dne. Jen pomalu a s velkou námahou otevíral oči, jakoby podvědomě tušil, že se mu to probuzení ani trochu nebude líbit. Však také procitl až moc rychle. Stačilo, když pootevřel jedno oko a udeřil ho do něj jasný, nazelenalý proud světelných paprsků. Mike se probudil a v hrůze si uvědomil, že se mu to asi nezdálo. A opravdu, na vedlejší posteli...

Pravý přítel

Jen pravý přítel dá se všanc…Jen pravý přítel dá se všanc když přijde svízel a ztrácíš glanc. Ruku ti podá když nemůžeš vstát své srdce dá když cítíš se sám. Rozesměje tě a potěší když smutně ti je také tě utěší když bolest se v tobě skryje. Řekne ti že nesmíš to vzdát když život ránu chce ti dát vždycky pomůže ti útěchu najdeš v jeho obětí. Pravý přítel dobře tě zná kus tvého srdce má a ty kus jeho duše máš vždyť za něj i ty ruku do ohně dáš. Redakční úpravy provedla Janel...

Prší

Někdy má člověk pocit, že všechno skončilo… Stačí ale i nepatrný záblesk naděje a každý je schopen odsunout bolest, beznaděj a žal a jít dál. A nakonec si možná uvědomí, že život občas prostě kope každého a to není nic, co by ho mělo zlomit… Po nahých ramenou ti stékají chladné provazce deště. Už je ani nevnímáš. Několik dnů pro tebe pořád jenom prší. Zachvěješ se a obejmeš se rukama. Po zádech ti přejíždějí drobné jehličky mrazu, ale ty to nevnímáš, daleko větší zima tě zachvacuje někde uvnitř. Tam v tom prázdném místě, kde by podle básníků měla být duše! Ledové záchvěvy tě prostupují až do morku kostí a ty víš, že už pro tebe nikdy nevysvitne slunce. Temné šedé mraky ho zakryly a nehodlají odejít. Tohle léto je zatracené a ty s ním! Cítíš, jak dřevo...

Mám to spočítané

Večer máma vodou smáčí, Naše kytky v květináči – A jak rostou, pane! Lije vodu pěkně z výšky Na azalky, Na ibišky – Jů, ty rostou, pane! A když jsem já – jenom chvilku – Vodu lila na postýlku, Kde mám malou sestru Cilku – Nevyrostla. Ba ne. Dál je malá. Zato řvala! A co teď se stane? Já vím…Mám to spočítané. Redakční úpravy provedla: Eillen McFir Elat

Přivítání

Všichni si již všimli, že hradem se prochází nové tváře. A někteří již zavítali i do čítárny. Tímto bych chtěla přivítat nové čtenáře a hlavně nové autory. Jak jste si mohli všimnout, někteří již vydali svá první díla. Jiní stále čekají. Jmenovitě bych ráda přivítala slečnu Chiaru Cheissovou, jejíž kapitolovou povídku Hrozba z vesmíru budete nacházet každou středu v 7:00. Poté bych chtěla přivítat slečnu Margarite Lynn McClure, která jako první u nás vydala své dílo. A protože se nám hromadí svitky a knihy a práce je čím dál tím více, byla přijata redaktorská posila – slečna Bilkis Blight Za redakci Sub Salix: Eillen McFir...