Mořské víly
Ten den si blesky zahrály pré,
nevinně proklály nebe,
tiše a tmavě a depresivně
vzaly mi část sama sebe.
Ten den si blesky zahrály pré,
nevinně proklály nebe,
tiše a tmavě a depresivně
vzaly mi část sama sebe.
Z Vergiliova stolu · Ze sálu soutěží
Nejlepší práce z druhého kola soutěže s tímto zadáním:
"Kdybych tak mohl být kloboukem ve větru..."
Z Vergiliova stolu · Ze sálu soutěží
Nejlepší práce z druhého kola soutěže s tímto zadáním:
"Kdybych tak mohl být kloboukem ve větru..."
Z Vergiliova stolu · Ze sálu soutěží
Nejlepší práce z druhého kola soutěže s tímto zadáním:
"Kdybych tak mohl být kloboukem ve větru..."
Únorové lístky se ještě pomalu snášejí k zemi a přináší s sebou dvě nové zprávy pro všechny návštěvníky čítárny.
Novinka čítárny pod vrbou - příběh na pokračování, o kterém mohou rozhodovat sami čtenáři.
Deníkové zápisy zatím neznámé studentky nás zavádějí přímo do našeho hradu. Jak se bude její příběh vyvíjet? Hlasujte pomocí ankety, která vychází s každou novou kapitolou příběhu.
Um básnický je darem, dím.
Um básnický je sen i děs.
Um básnický, ach, já to vím,
je darem a je přece pes.
Děsivá krásou,
hrůzostrašná zjevem,
překypující zlobou
brouzdá tímto světem.
*
Pokojem čpěl zápach krve.
Podívala se na své dlaně. Pozdvihla je k očím a sledovala krev temně rudou jak divoké růže.
Pomalu se srážela.
Byl to jediný důkaz o jejím činu v oné místnosti.
Připálila si cigaretu a prkenně přešla k umyvadlu.
Voda mísící se s její vinou zrůžověla.
Všechno smyla.
Do poslední kapky.
*
Z Vergiliova stolu · Ze sálu soutěží
Nejlepší příspěvky z prvního kola soutěže, které mělo toto zadání:
"Kdybych tak mohl být knihou s tisícem příběhů..."