Starší příspěvky

Vodní báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

I

Seděla jsem na lavičce v královské zahradě. Zaklonila jsem hlavu, zavřela oči a naslouchala zvukům nočního města. Zachvěla jsem se, když se zvedl mírný větřík a ovál mi nahé ruce a nohy. Byla jsem venku jen v noční košili, tak, jak jsem přelezla balkón. Možná jsem se měla přiobléct. V noci je ještě zima.

Příběh o Sebastianovi, trinidadském knížeti, který je vyhnancem považovaným za netvora – v rozrušení se totiž mění v příšeru, a princezně Linette, která je nespokojená se svým životem plným pravidel... Podaří se jim uprchnout ze svých osudů?

Trvalo celou věčnost, než mě konečně propustili z té proklaté nemocnice. V sádře je sice stále obalena naprostá většina mého těla a téměř se nemohu pohnout, aniž by to ve mně bolestně nezacukalo, ale alespoň jsem doma. Ano, můžu to nic dělat doma. Jsem raněná. Vím naprosto spolehlivě, že rány na…

Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Ohnivé drabble do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Ohnivá povídka do letní soutěže Vrba ve víru živlů.

Ohnivá báseň do letní soutěže Vrba ve víru živlů.