Bloudění Duše
Slunce už k obzoru promlouvá,
s lomozem utichá krajina,
duše si kolkolem proplouvá
němá a svlečená.
Autor
Slunce už k obzoru promlouvá,
s lomozem utichá krajina,
duše si kolkolem proplouvá
němá a svlečená.
Na rohu ulice,
pod sochou panice,
ve ztichlém koutě,
ve vychladlém autě,
na velkém náměstí, …
Nakoukněte Pod vrbu a podívejte se, zda nenajdete dáreček se svým jménem. Jestliže ano, posaďte se a hezky v klidu si dáreček rozbalte přímo u nás v čítárně. Pokud ne, nesmutněte, zajisté jich na vás čeká velká spousta někde jinde. A z toho plyne jedna jediná věc. Užívejte si vánoce plnými doušky, neřešte maličkosti a važte si těch, kteří se chtějí podělit o svou radost právě s vámi… a ještě více těch, kteří vám darují úsměv, abyste i vy byli šťastní!
2014 Sedmero umění subsalixkých
6. kolo – báseň/sonet/haiku
Kolegyně Siny nám zaslala nejlepší příspěvky ze své soutěže Citátové drabble VIII., tedy se i vy můžete pokochat tím nejhezčím na motivy tohoto citátu: „Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.“ – Dante Alighieri.
Podrobnosti k naší první výroční soutěži "Zlatý proutek", čtěte a dozvíte se víc ;)
In Persona
Když jsem psala tuhle kapitolu, tušila jsem, že nebude patřit k mým nejlepším výtvorům, už proto, že jsem kvůli zápletce musela mnoho vysvětlování nechat do dalších kapitol. Krásné shrnutí, že :-)
Ze zámku Feérie · In Persona - N
Prolog. Chci jej věnovat Eillen, protože když jsem se jí ptala, jestli mám v povídce zemřít, nebo ne, dala mi naprosto bezkonkurenční odpověď: "Umři, když já, tak ty taky..."