Odchod duše

* Srdce mi už přestává bít, a já přestávám snít. V očích už jen smrt. nechce se pohnout ani prst. Do náruče smrt jdu, a na onen svět lezu. Zpět se ohlédnu, a své tělo zahlédnu. Bez duše na zemi ležím, komu na mě záleží? Ke svému tělu lezu. „Konečně mrtvá,“ hlesnu. V zádech mě silně bodne, a chvíli čekám, co se stane. Křídla mi stoupají ze zad, hned potřebuji jednu z dalších rad. Na onen svět odcházím, za sebou svět, z kterého pocházím. Bílá záře se ke mně vine a celá se mnou...

Autor : dne 05/03/2024 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů