Odchod duše

*


Srdce mi už přestává bít,
a já přestávám snít.
V očích už jen smrt.
nechce se pohnout ani prst.

Do náruče smrt jdu,
a na onen svět lezu.
Zpět se ohlédnu,
a své tělo zahlédnu.

Bez duše na zemi ležím,
komu na mě záleží?
Ke svému tělu lezu.
„Konečně mrtvá,“ hlesnu.

V zádech mě silně bodne,
a chvíli čekám, co se stane.
Křídla mi stoupají ze zad,
hned potřebuji jednu z dalších rad.

Na onen svět odcházím,
za sebou svět, z kterého pocházím.
Bílá záře se ke mně vine
a celá se mnou splyne.

Post Views: 137
Autor : dne 05/03/2024 | Z Vergiliova stolu | 0 komentářů

Odeslat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *