Jak to žije ve starém skladu – 2. část

Oživlé věci nejsou zvyklé na to, že by se mohly hýbat nebo že mohou dokonce mluvit. Ještě že pamětník ví, co je to fotbal… * První fotbalový zápas Podařilo se mi dostat se na nějaké vyvýšené místo a rozhlédl jsem se po skladu. Hned jsem si uvědomil, že je tady až moc věcí a že se svým hláskem nemám šanci všechny překřičet. Ožívající plyšáci, předměty denní potřeby, kladívka, hřebíky, spousta hraček a všeho dalšího možného se tlačila přes sebe a snažila se ke mně přiblížit. Chtěli vysvětlení. Podíval jsem se na plyšového tygra pod sebou a dostal nápad. Seskočil jsem mu na záda a vyšplhal se mu k uchu. Nebyl nadšený, že se na něm snaží udržet starodávný medailon. „Potřebuji tvoji pomoc,“ zakřičel jsem mu do ucha. „Mohl bys...