Tulipán od Inees

Na stonku tenounkém k nebi se dívá,
možná se usmívá, možná tu zívá.
Možná se rozhodl dorůst až k mrakům.
Předvést se zvědavým okolí zrakům.
Dívá ze z vysoka a něco hledá.
Lístky své okvětní do výšky zvedá.
Copak mu na louce ve slunci chybí?
Po čem tu tak pilně v zeleni slídí?
Chybí mu k tulení snad jeho láska?
Z toho mu na kvítku vyraší vráska.
I každá květina chce svého druha.
V ten moment na nebi zjeví se duha.
Tulipán své jméno po lásce nosí.
Proč lidé květiny na louce kosí?
Najděme jak oni k tulení vlohy.
Stačí jen slůvko, netřeba slohy.

Redakční úpravy provedla Helenia Kukková.