Rubrika
Z Vergiliova stolu
BáSnění pro potěchu duše...
Zimní závěje
Na sáňky si sotva sednem,
Už se musím hádat s lednem.
Štípá mě do obou uší:
- Rudé uši, ty ti sluší!
Vzhlížím
Vzhlížím se v zrcadlech
napsaných na míru,
bortí se v základech,
spoléhám na víru.
Mám to spočítané
Večer máma vodou smáčí,
Naše kytky v květináči –
A jak rostou, pane!
Lesní víla
Les je tak tajemný,
přesto však nádherný,
všemožné bytosti se tam skrývají,
ale i víly tam bývají.