Louka bělásků

Slečna Blackwood nás zásobila krom písněmi i několika básněmi trochu smutného vyznění. To jim však neubírá na kráse.

-*-

Tam na louce bělásků,
tam krásně je.
Avšak dnes tam na lásku
dívka umíraje.

Neslyší už říčky hukot,
jenom žal ji naplnil.
Ani malých brouků bzukot,
ona chopíce se zbylých sil

Volá někam do dály
na milého svého,
aby jí prý postavili
památník na něho.

A na její lásku smutnou,
plnou strasti žití,
a jeho sladkých řečí plnou,
nechce už zde býti.

A tak zemřela dívenka.
Na lásku umřela.
Pláče pro ni les i studánka
Co však dělat měla?